Jo,celkem vtipné...a dík za námět,už mě nic dlouho nenapadlo..:-)

:-)

holka.přes.ulici: To jsem moc rád, díky za přečtení a za slovo :)

Takhle se dotýká, bolestně.. tiše soucítím.

Jedním dechem.. snad pod sněhem zbylo ještě trochu místa na další nadechnutí. Krásná.

Líbí se mi úplně celá, kanceláře, turnikety, všednost x vzrušení v podobě slávy a pak ty poslední dva verše jsou třešničkou.. Díky!

Tak toto je dobré.

Tak křehká..

Ufff.. tak jestli jsem někdy měla pocit, že nějaké tvé básni nedokážu úplně porozumět, tak téhle rozumím až moc. Mrazí.

Homér: Srandisto...no, jsem zvědavá ženská,usmívám se.

DDD:
Mi taky poezie některých lidí neříká nic. Prostě nic. Bývá to povětšinou zrcadlový obraz...
Někdo může napsat téměř cokoli a já závidím slova, tu krásu a ani nedutám...v dobrém, asi tak.
A tak ještě jednou děkuju za zastavení... :)

Ještěže Bůh nepodléhá lidským zákonům. Za majitelem nepovolený vstup do jeho těla by dostal 2-8 let, pokud předpokládáme, že mu tak neublížil a dotyčný byl starší 18 let...

Lidský jazyk zbavený těla je jedna z nejděsivějších věcí, co jsem naživo viděl. Je asi příznačné, že jím nebožtík děsí.

Báseň není špatná.

Helfanderios: Nevím, proč bych ti měl nadávat. Protože to vidíš jinak? Ergo - když říkám, že se mi tahle báseň líbí, sám sobě lžu, protože se mi líbí to, co si o ní představuju. Koneckonců, proč ne. Někdy je potřeba jak vklad autorův, tak i čtenářův. Chodím sem čerpat inspiraci. Nepřestane mě udivovat, jaké obrazy a spojení jsou lidé schopni vytvořit. Je mi celkem putna, jestli jsem je vlastně spoluvytvořil já. Možná tím líp. Btw - radši se koukám na kytku jako na kytku a na ptáka jako na ptáka, než abych v nich viděl jen hromádky orgánů, chemikálií a střev. Lajnování, komínky a opatřování všeho visačkama mě až tak nebere. Asi sem chodím radši hledat poezii, ať už ji ve mně vytváří kdokoli. Pro maso chodím k řezníkovi.

none: To je určitě opravdu krásná fotka :)

monere: Jsem rád, že se líbí :)

pěkná ..dumavěnka ;)

Písmáka se bojím, tam je moc lidí, úžasných, chytrých básníků, já jsem na okraji, prostě psanec. Tohle dílo vzniklo jen tak, že jsem si dal brko, přečetl báseň od SSS květinky a napsal, co mě pak napadlo. Fakt jsem se pak večer vracel do hospody pro klíče, nechal jsem je doma, tak hlavně, že mě pustila domů, to jen, že píšu i o předtuchách, co se pak zhmotní, ta ztráta azimutu k azylu. No nic, já jsem habr, ale někdy si přijdu spíš jak střemcha pod náspem železniční trati. Díky za komentíky, poklona a klobouček.

Helfanderios: trefné :-)

oslov radek: děkuji