DDD:

Je to tak, jak píšeš. Máme to podobně. Alchymie... :)

Trochublázen:
Vzal si ji s malým dítětem, který má jako svoje... ona píše o ptákovi v jednotném čísle, možná je to pusa, možná něco víc...záleží na fantazii čtenáře. Já si tyhle otázky dávám taky. Proč jsem to napsala...přemýšlím...nedokážu skládat účelově, někdy nějakou říkanku na základě zážitku, to jo. Vyhodila jednu malou, co napsala kdysi...a děkuju za otázky... taky ráda přemýšlím nad cizími básničkami, protože to jsme my... :)

Libí...

I když to čtu po několikáté, furt je to dobry.

Brilantní!

dvakredencedekadence: děkuju)

Helfanderios: none: To je jednoduchý. Ono kolikrát vlastně není úplně dobrý všechno pobrat. Ztrácíš prostor pro fantazii a takový to tajemství, který tě nutí to vidět znova. Je to hodně podobný třeba obrazům. Třeba takovej portrét. Nebo krajinka. Naprosto jasně hned vidíš co tam je. Obdivuješ malířovu zručnost, schopnost využít různou techniku a tak. Pak jsou ještě takový ty různobarevný cákance a mazanice, o kterých kdekdo tvrdí, že by to doved taky. Překvapivě ty mazanice dokážou vzbouzet různý pocity a emoce, akorát na trochu jiným základu. I když tam nic konkrétního a polopatickýho nevidíš. Konkrétně já radši ty mazanice. Ty nejasnosti a tajemství v nich mě obohacujou. Baví mě nechat se překvapovat tím, co se komu honí hlavou. Čím víc, tím líp :-) Kdybychom všemu hned dokonale porozuměli, duše by se neskutečně nudila. ...a já jsem dneska zase neskutečně chytrej :-)

none: Nešlo jinak. Díky moc :-)

Trochublázen: tak to je dobře že to účel splnilo :)

asi bych se ještě zamyslel nad tím divným čtvrtým veršem, ale jinak mě báseň pobavila

Smuné ...

úplně jsem z toho nepochopila tvůj postoj a zajímal by mě.

Asi si pod tím může člověk představit tisíc a jednu událost, např. nějakou partnerskou krizi, rozchod, a je to zajímavé hraní si se slovy, ale nevím, no... Kdyby to aspoň bylo čisté čtyřverší

U tebe nikdy člověk neví, co dostane, to je super. Tohle je zrovna těžké čtení. Sice této básni příliš nerozumím, ale o to je zajímavější se nad jejím obsahem zamýšlet. Např. je osoba, která sama snáší kameny, nucena vedle toho i vysezovat jakási cizí vejce? A je-li to osoba, jaké ptáky přelešťuje? Je to hříšné, když poté večer oplachuje myšlenkami, přičemž se snaží při tom všem žít všední život? Otázky, samé otázky... Každopádně bych taky rád poprosil o zaslání oné jednodušší četby, jestli můžu :)

Homér: to zní dobře. :-) Kde takový holky jsou?

Singularis: sociální sítě tohle řešit nemohou a ani nemají. Kromě toho si úplně nedovedu představit platforormu, která by propojovala myšlenky s lidmi, které je zajímají.

I když... Co jiného jsou vlastně literární servery.

Jinak ano, asi bych mohl zkusit najít heslo ke Skypu. :-) Ale s videohovorama nepočítej.

Hyperkreativitu určitě prozkoumám.

Meluzina: máš pravdu. Osobní komunikaci nic nenahradí.

Jinak ta myšlenka "diskuzního klubu" se mi líbí. Na deep-shit-filozofické myšlenky je to ideální platforma.

Helfanderios:
Je to moje každodenní práce a pak snění , oblíbená hudba...
Vím, že mám divnou hlavu. Já si z básní beru hlavně pocity.
A tak hezký pozdní večer, zkusím se zamyslet, ale nevím.
Pošlu jednu, té bys moh rozumět. :)
A děkuju. Moc.

Meluzina: Sociální sítě jsem myslel/a jen jako prostředek, jak vyhledat lidi, kteří mají zájem o nějaké téma. Na samotnou komunikaci už se podle mě příliš nehodí, právě pro důvod, který zmiňuješ, že člověka rozptylují snadno dostupným přívalem všeho možného, namísto aby se mohl třeba několik hodin soustředit na jednu myšlenku a komunikovat s jedním člověkem. Sociální síť by tedy měla pouze propojit lidi, ale samotná komunikace už by podle mě měla proběhnout mimo ni.

tohle se mi líbí!