Amelie M.: Nedávno mě na zahradě zaujal můj dlouhatánský, hubený "gotický" stín, byl inspirací pro základ básně. Stíny se prodlužují, jednak na podzim a jednak odpoledne. jinými slovy, když stárne rok, když stárne den. Víc není třeba vysvětlovat.
Díky moc.

dvacet ročních období atd, jojo

Žeru tvaroh, zahnu za roh - co nevidim- ti nepovim - se stydim

člověk hravý je to pravý :-D

Super, má to nejen ducha, ale i duši...

podzimní poetika

nebudu tu tvrdit, že tomu rozumím.. asi spíš ne, ale rozhodně se mi to dost líbí.. trošku to ve mně evokuje smutek po odcházejícím létě a nelibost z nastupujícího podzimu.. ale říkám, teď fakt nevím, která bije, ale jedno vím jistě - gotika je víc chlapská..

PS: co takhle podzimní prochajda podél vrchlice pod chrámem sv. barbory? ;)

je mi to blízké, takže líbí..

Líbí se mi ta opojná naivita.
Super!

Začátek zajímavý

Parádní. Obdivuji.

Ženská od rány, do živote velký plus. :-)

A přesto jsou chvíle, kdy se jablíčko rádo přikutálí zase zpět. ;-)

Inu, jsou orální praktiky a orální praktiky. :-D ... Úplně to vidím před očima, postarší pár, co spolu prožil už několik dekád a dokonale znají jeden druhého. :-)

Mě napadla jiná paralera:

Chodíš-li do mekáče,
Nenos doma tangáče.
:-D

Z nějakého důvodu mě zaujala, nějak se v ní v mém momentálním rozpoložení dokážu najít. Díky.

none: Ano ano, je. Bohužel i bohudík :-) .

tedy, trošku mě odrazuje délka tvé básně, ale přemohla jsem se a musím říct, že anotace vystihuje mé dojmy z ní poměrně přesně.. dá se to a není to nejhorší, ale za mě jen jednou..

človiček: nemám léto ráda.. ta nepřirozená vedra (nejenom) z člověka vysávají život..

Meluzina: děkuju, to mě těší :)

Singularis: ty tu báseň pojímáš příliš technicky, jak je tvým zvykem.. zkus trošku obrazotvornosti - pták přeci nemusí mít ve skutečnosti roztažená křídla, aby jimi něco zastínil..  vím, že na podzim nejsou stromy plné omrzlých jablek, ale když nějakou jabloň na podzim s pár jablky potkáš, je to prostě docela silný obraz, který na mě osobně dost působí a proto jsem ho vtiskla do básně.. třeba u nás na venkově to není zase tak vzácné..  a vlasy, zuby nebo nehty stromů.. ne, to fakt ne, to by zabilo všechno ;) listí či jehličí a kůra, to je v mých očích stromů šat..  je fajn, že aspoň cítíš trochu tu atmosféru, o to mi šlo, i když vím, že má báseň své rezervy.. díky za zastavení