Homér: Proletěl mi nad hlavou tryskáč,tolik slov až tabulky v oknech zadrnčely.vždycky to se mnou škubne,kdoví kam míří,energii to má.:-)díky.

Povedené ..

Libi

Supeer

Homér: Tvého nebo mého? Vzteku... možná ;-)

Homér: ale prd ;-)

Homér: z mobilu a to i na diskuzi na sport.cz.

Homér: Možná. Možná bych to později udělala já.

Homér: bolí nás hlava

Tak mně to nejde, že jsem poslouchal Tuzemana a koupil si Aligátor!!!

To nevadí. Sem jdou vkládat ruce? To zkusím taky. ^_^????????????????????????????

Homér: Vida! Tak tady se ten čas na opravu komentu nezastaví ani při aktivní opravě! Výsledkem je, že mi tam mobil hodil "v" a spojil dvě slova...:-(

Homér:
V tom čtvrtém verši uvažoval o prohození slov bíloiu a, jen, ale vyznělo by to obyčejně. A dát jen na konec, tak se to nerýmuje-musel bych to změnit celé a dostalo by to jiný význam.
Tíknout znamená vydat vysoký tenký zvuk, pípnout, jak to právě probuzené ptáče udělalo. Podobně jako se říká pípl i pípnul, i tady by asi šlo i tíknul. Ale s mým tvarem jsem se už setkal taky v básni. A navíc mně to znělo líp. Ovšem já rád používám archaismy i neobvyklý slovosled a chci, aby i intonačně to neznělo přílišvobyčejně...:-)
Nevím, proč by měl pták téci, i když ten spisovatel Němec, co vede redakci PLŽe, v něm taky obhajoval, že v jeho básni kočka tekla...

Smutné.

Dobřany hadr.

Raz jo. Ale z některých lodí jsou ještě na dost dlouho hotely. Jak pro sasanky, tak pro bezďáky na Vltavě.

Pryč je bída, když mi Lída rysku hlídá.

Přijede holka z Čech a z kněze je zase jen řadový občan:-).

Hmmm, zde se odpovídá básněmi.


Těleso vržené davem

Sirky jsou pro umělce, říkala
ani nevím, kdy to bylo, jak vypadala
a jestli jsem s ní něco měl

zapík, laple, závěsy
zaplnila garsonku bordelem a kouřem
aby se necítila tak sama

zbytečný kávovary, záchody, pohyby
šuk sem, prc tam, matematika sexu
těleso vržené davem

možná je to fyzika, neví
hlavně, že má pětky bez poznámek
naše doba valivá

matamata ve tmě tamtamy ladí
komu to vadí, prý ztratil mládí
z listoví slovo prašivé zašustilo
vietnamče ve skladu spleskané
táta letuje kuchyňky do letadel
ohnivá voda mu nic neříká, zlato
rozjařen krajinou bez hurikánů
ke skleníku děda pádí

Bych šel radši ve tři ráno na Chimborazo, než řešit takovýhle plechy. Duha top. Jen miluj dál, přivez ho do Čech, je tu málo Indiánů.