Tohle mi přijde taky super - dnešní “Kde to teď nejvíc vře”:

Jedová chýše

Nenapsaná Žena,
zájmy z lásky

A už přestávám spamovat tvý dílo :-)

immo002: Dobře nesmažu.
Dík
:-)

(taky jsem na to takhle koukal :-)

Moc se mi líbí - hlavně její atmosféra

Super - Moc se mi líbí jak píšeš. Zachytil jsem zatím jen ty poslední dvě věci a obě jsou skvělý....

Nemaž to - je to super (taky jsem na takhle koukal)

Pousmala jsem se :D diky za komentar, vzhledem k tvemu umu si ho neberu k srdci :*

Jiří Stratil: Děkuji pane Jíří ..a kdo neumí ..ten čumí ;)

človiček: Duše čistá, ani ti nemůžu odporovat
i když bych chtěla ;)

človiček: to si přesně myslím taky ;) ..hovada

človiček: Teďka si mně nasadil bróka do hlavy ..
ale děkuji ;)

Tohle je vědní obor v kterém nás proleze u zkoušek moc málo. 25 let studuji manželku a řekl bych ,že láska je jen trpělivost,shovívavost a touha být někomu prospěšný.A ke všemu jsem vedle jak ta jedle.

Tom Cortés: Jakkoli je z tvého výkladu zřejmé, že autor se o cosi pokoušel a díky za toto podnětné doplnění, neboť já jsem o Jedové chýši skutečně nejspíše nikdy neslyšel, opravdu neznám historii každé pražské hospody, domnívám se, že zařadíš-li dílo mezi "pop", byť částečně, nemůžeš očekávat, že o něm kdokoli bude přemýšlet, dnes už určitě ne. Pak už můžeš jen doufat, že se takové dílo bude posluchači/čtenáři líbit na první dobrou a to já zkrátka nejsem. Nelíbí se mi popravdě ani teď, když už vím vše podstatné. Stále se domnívám, že by to chtělo přímočařejší příběh, možná i drsnější rytmus, když už to má pojednávat o nebezpečí. Přesto tedy přeji mnoho oddaných fanoušků a chápavějších čtenářů

Neodplácím, jen komentuji v průřezu zdejší básnickou tvorbou, dle svého názoru.
A autorka touží po maximální kritice.

:-D
odpusť, ale musím se smát... (pobavila mě diskuze v komentářích... ne dílo samotné)
polopatě si to vysvětlil... obvykle takové vysvětlování ukradne básni-písni naprosto vše... tím "vše" myslím to, co od takovýchto děl očekáváme. Po pravdě... každý očekáváme něco jiného a nemyslím si, že je to špatně... jen je těžké o tom diskutovat bez alespoň nepatrné špetky tolerance a především otevřené mysli... ale to ví každý, tak nač mlátit prázdnou slámu...
A tak je zvláštní, že po Tvém výkladu se mi dílo líbí ještě víc...

ukázka je super... líbí se mi melodie a to "fázování" textu (omlouvám se za laické výrazy)... jen u toho refrénu mi něco úplně nesedlo, jako by to chtělo ubrat to "rytmické pozadí"... Ty jsi hudebník, tak snad rozumíš, jak to myslím...

PS: Ráda jsem Tě zase četla. Komentáře a diskuze, do kterých se zapojíš, pokládám za velice podnětné a cenné.
Opatruj se
:-)

Jiří Stratil: tím svým komentářem oplácíš nulu, kterou jsi dostal od Dott teď v tématické soutěži? Kdy navíc v době hodnocení nevěděla, kdo je autor díla?
Nevím, jen se ptám, ale přijde mi to tak. Takový komentář k 2 roky staré básni, to se dost všemu vymyká. A jakože fakt hodně.

Nebejt prokletá....nebejt je objednávka a prokletá je pečeť té objednávky.Chci jen v tichosti pošeptat,co chceš říkej,třeba budu....... tělo neumí jít proti myšlenkám ,ale v klidu dokáže jít proti sobě. a předpona Ne nic nemění na slovu bejt.Přeji světlo tobě jenž jsi světlem.

Velmi naivní a slabá říkanka.

Pro kontext a další čtenáře:
Jedová chýše je, resp. byla, jednou z nejstarších hospod v Praze. Vznikla už někdy v 13. století a zanikla pravděpodobně před 2. světovou válkou. Původně byla známá jako krčma, kde se často přepadávalo a zabíjelo, později jako hospoda mediků od "Apolináře", na konci 19. století pak jako vykřičená hospoda s nevěstincem a za první republiky a mezi válkami jako hospoda pražské galerky.

Věřím, že ten příběh, i když převedený do současné doby, je tím jasnější, včetně některých použitých výrazů.

Trochublázen: Uf. Dobrá, tady ten dojem evidentně silně vychází z nepochopení. Nebo - protože jsi jistě chytrý - spíše z neochoty nad tím přemýšlet (na čemž ale rozhodně nese vinu i autor - tedy já).

Postupně:
- "v dáli" rozhodně nevnímám jako archaismus, ale nechme to, je to subjektivní.
- chýše tu není náhodou. Ostatně celá báseň se jmenuje "Jedová chýše" proto, že evokuje konkrétní podnik. Nevěřím, že jsi o Jedové chýši nikdy neslyšel, když se objevila v tolika literárních dílech a byla i oblíbenou destinací právě básníků.
- "kondolence a účet"... nerozumím proč je to rádoby vtipné nebo dokonce trapné? V kontextu celého příběhu to přeci dokresluje osobnost oné ženy.
- Popel padající na hlavu... popel, hlava... opravdu ti nepřipomíná nějaké rčení?
- Slunce zapadající v dáli neurčuje prostor, ale čas.
- Jedová chýše není byt, viz bod 2.
- "čáry a kouzla" tě úplně minulo. Jaké jsou to asi "čáry", když jimi osoba "krmí kapiláry"?
- Musím dodávat, co je to za dívku a proč mě barman lituje, nebo už je to jasné?

Víš, tohle je přesně důvod, proč jsem rezignoval na literární servery a téměř na ně nepřispívám. Místo aby to byla místa, kde člověk může čekat hlubší vzhled do děl, veškeré komentáře končí u líbí-nelíbí. Nebo jako v tomhle případě nechápu->nelíbí.
Většina autorů není ochotná věnovat čas těm místům, u kterých se zarazí, přitom to jsou právě ta místa, kde se v textu něco děje. O věnování času nějaké technice ani nemluvím, to už jsem vzdal dávno.
Krucinál lidi. Když vám nějaký obraz, metafora, kontext přijde "divný", máte se zamyslet, proč to tak je. Ono slavné školní "co tím chtěl básník říci". Nebo už jsme na to skutečně rezignovali a budeme číst jenom to, co na první dobrou pochopíme?

Pokud tu budeme shazovat ze stolu cokoliv, co v nás na první dobrou nerezonuje, pak to tu můžeme rovnou zavřít.

Prosím, nedělejme to.