Je parádní... a po pravdě, mně by ten spisovný konec až tak nevadil. :-)

A To se lidé bojí umřít?Proč vlastně.

Singularis: Od tebe si toho považuji.Drž se.Bude následovat něco jako desatero na přežití, ale zatím se To líhne.

moc milá a něžná :)

shane: Dekuji! :-) ani nevim....Ja jak psala omluvu jimde...kvaltovala jsem jen par tydnů a zapomnela nazev toho webu a uz jsem ho ve svem neporadku nenasla :(...az ted nahodou....ano...po hledaní jedne basne...jsem na nej zas narazila a nastesti i s ulozenym heslem :-)... psala jsem jen trosku...ale kreslila vtipy...ale i tak...tempo se mi zvolnilo...ac je to skoro nemozne, sec stale doma s detmi jsem...zvolnili vsichni kolem mne :-) takze i já :-) Chvála pohybu je dobrá :-) Já patřím k těm, co mají rádi i občas spadlé šraňky, i červenou ;-)

Whetley: Ne ne...vubec...i kdyz me to ted pobavilo :-)) nazev imspirovan roky doma s detmi a bez babicek na hlidani, abychom sli na veceri ;-)...i kdyz...od doby sepsani se to uz jednou podarilo...:-)

Damir: Určitě máš pravdu, to podezření hodně vypovídá o tom, jak to vidím a jaký k tomu mám postoj a netvrdím, že je můj postoj stoprocentně spravedlivý. Jsem rád/a, že jsi nechtěl lidi jen navnadit. (A myslím, že kdyby ano, asi bys tu povídku nenapsal tak dobře.) A díky tvým komentářům už asi chápu, co tě k tomu názvu dovedlo.

Nicméně měl/a bych s tou povídkou lepší zkušenost, kdybys byl býval v anotaci konkrétnější. Příště by sis mohl třeba zkusit vzít příklad z anotace mé povídky Pjú Zraněná ( https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=40119-pju-zranena ).

Singularis: No, jsi tedy docela přísná. Ohradil bych se proti úmyslu a clickbaitu, musel jsem si najít, co to je. Název Můj nový stroj jsem dokonce i krátce zvažoval, ale zdál se mi příliš obecný. Určitě jsem nikoho nechtěl navnadit, ani podvést. Rýpnu si: nevypovídají tvá podezření spíš o tvém mindsetu než o mých pochybeních?

Damir: Název „Můj nový stroj“ by mi připadal v pořádku, a dokonce by vyvolával i mírnou zvědavost, o jaký stroj se to jedná – mohl by to být robot, nebo třeba mlýnek na maso. Ale „Moje nové PC“ mi v mém kulturním kontextu vytváří naprosto jasnou představu, co od té povídky očekávám, a obsah se mi pak snaží předložit něco úplně jiného, takže se cítím podvedený/á. Z mého subjektivního hlediska se tak jedná o clickbait ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Clickbait ), a když argumentuješ tím, že „název má být krátký a atraktivní“, tak mi z toho vyplývá, že jsi to čtenářům dokonce udělal naschvál!

(Mimochodem, já zastávám názor, že název má být právě tak atraktivní jako obsah, ne víc a ne méně.)

„Navíc dnes nevíme, jak se bude za 12 let takovému hardwaru říkat.“ – Toto je zcela bezpředmětná výmluva. Povídku píšeš teď a čtenáři ji teď čtou, takže ji interpretují v současném kulturním kontextu, obzvlášť název a anotace, které čtenáři čtou ještě předtím, než se seznamí s kulturním kontextem samotného obsahu díla. Pokud má dílo zavádějící název, jako třeba Jméno růže, musí to zachránit anotace, ale ta tvoje („Povídka z velmi blízké budoucnosti.“) je v tomto zoufale nicneříkající a spíš působí dojmem, jako bys ani žádnou anotaci psát nechtěl.

"Vůbec nezmiňuji výkon stroje" – máš pravdu. Toto byla jen zcela vedlejší myšlenka, která s tvojí povídkou vlastně ani nesouvisí. Omlouvám se, pokud tě zbytečně zatížila, přeskočily mi myšlenky.

Dobrá.

človiček: Díky za návštěvu a koment.

Audrey Diamond: To jsem moc ráda, Audrey :) A mé kočky taky, zdraví!

heheh ;D bavíš mě ;)

Tenebre: Vítej zpátky! Je milé, že jsi své řádky, určené všem, zkopírovala pro každého zvlášť, aby to všichni mohli hned číst, když zde není zjevná funkce AVI jako třeba na písmáku.
I když si myslím, že reakce na komentáře, byť rok staré, by stejně dorazila ke každému, kdo se zde stavěl a jen tak po anglicku bez jediné řádky nezmizel! A objevilo by se to i v tom přehledu o posledních akcích na hlavní stránce vpravo (kdo coje prvně četl, kdo komentoval). Ale takhle to něco krásného vypovídá i o Tobě a tvém přístupu k druhým. Přeji nádherný zelený čtvrtek, spoustu slunečné pohody a třeba i brzkou inspiraci k něčemu krásnému!

název inspirovaný u Kluse? :D

Vítej zpátky! Zdá se, že jsi ten rok nepromarnila všelikým kvaltováním nebo je tohle seznání pravdy, ke kterému Jan Amos Komenský dospěl již před staletími (totiž že toliko pro hovada dobré jest!) až důsledkem pandémie, kdy se najednou člověk v karanténě dostává k tomu, aby se zamyslel, co v životě má skutečný smysl?
Můj slavný krajan Miroslav Horníček v knize "Chvála pohybu" napsal: »Člověk spěchá, nevěda proč, proč nemaje. Spěchá, aby stihl svůj další spěch!" A k tomuto moudru dozrál, když uvázl v koloně aut před přejezdem a napřed se stejně jako ostatní znepokojoval tím, že šraňky jsou tak dlouho dole, přitom vlak stále nikde a ztrácí čas...Ale najednou změnil náhled a na rozdíl od jiných zjistil, že je vlastně fajn se nikam nehnat a že najednou vidí spoustu hezkých věcí, které by jinak minul...

Singularis: Budu se trochu bránit. Název mi nepřipadá zavádějící, protože situace vznikla právě koupí nového stroje (v běžném hovoru používám slovo "stroj", aniž bych rozlišoval, zda jde o stolní PC, laptop, notebook, Mac, tablet a podobný hardware, všichni tomu rozumějí). Navíc dnes nevíme, jak se bude za 12 let takovému hardwaru říkat. Myslím si, že název má být krátký a atraktivní, proto jsem ho takto zvolil. Vůbec nezmiňuji výkon stroje, uvádím pouze:"Hlavní problém byl v tom, že jsem na něm nemohl rozchodit nové programy, které vyžadovaly lepší hardware i software." Takže mi není moc jasné, proč se o tom zmiňuješ.

človiček: samozřejmě, ono to mělo být celkově mířeno na to, jak rychle se štěstí mění v prach. Někdy mi připadá naprosto neuvěřitelné, že někdo, kdo pro nás v minulosti hodně znamenal už je jen vzpomínkou. Svatba? Nějak kolem sebe nevidím ani necítím důkaz, že by to byl dobrý krok :)

Úžasná úvaha, určitě stojí za zamyšlení a promyšlení.

Vadí mi, že název je poněkud zavádějící, protože to, co popisuješ, není PC (stolní počítač), ale „inteligentní asistent“. (Pokud je to nadsázka, chtělo by to zmínit v anotaci.) Také bych (jako „trochu ajťák“) dodal/a myšlenku, že problém s praktickou životností počítačů (na rozdíl od notebooků) dnes už nespočívá ve výkonu a kapacitě paměti, ale spíš v podpoře hardwaru — starší počítač má třeba místo USB 3 jen USB 2 a nové vybavení pro virtuální realitu je vždy optimalizováno pro nejnovější hardware, což znamená, že uživatel si ten nový hardware, jaksi, musí přikoupit, i když by to klidně šlo provozovat na starším, kdyby to výrobce nového vybavení chtěl.

Tím ale moje negativní kritika končí a na to, že je to povídka za života, je náramně zábavná, promyšlená a inspirativní. Nejvíc mě pobavilo: „Toto jméno PC Asistentek je také druhé nejčastější.“ A také mě potěšilo to s názvy adresářů; štve mě, že i na Linuxu se prosazuje jednotná struktura pro umístění dokumentů. (Asi nejvíc mě štve adresář „Veřejné“.) I když tuším, že některým uživatelům to může pomoci udržet si v souborech pořádek.