Vítej vílo Johanko :-)

Vítej.
Vstupilas mezi spoustu lidiček, z nichž někteří jsou "život je krásný" a někteří zase "hodně bolí". Můžeme být rádi, že přibyla duše, pevně rozhodnutá být šťastnou.
Ať se ti daří.

Amadeo´´: Jsem rád, že jsi se tu zastavil. Je to jak říkáš. Hlavně, abychom tu přírodu nakonec nezdolali jedy, kterými se snažíme spasit to, do čeho jsme ji dostali. Mám to doma z první ruky a je to vážně boj...
Díky za Tvé zamyšlení.

Akaia: takovy to kdyz si te odpovedi nachazi samy... super.. ono je nakonec asi lepsi, kdyz to clovek necha jen tak plynout, nez kdyz to krecovite drzi a urputne se snazi.. co myslis tim "zase nic nedostanu"? tohle me zajima, kdy clovek jednu a tutez vec najednou zacne vnimat jinak, jako by se probudil a citi kazdou bunkou tela... wow, hodne poutavy povidani s tebou.. ;-) diky ti za to :-)
btw. urcite to za to stoji! :-)

Zitra: přišlo to ke mě samo :) jsem ráda, že se líbí

Moc děkuji za všechny ohlasy. Velmi si toho vážím, mí milí psanci.

to neni snad neni ani efekt padajícího hovna ale koloběh stříkajících sraček! pardon za vulgarismy. Trefný!

:| ... :] ... :) :D :DD :DDD

Hm, z dýmu může brzy být něco horšího... Přijde mi, že i Ti nejzarytější odpůrci globálního oteplování musí čím dál častěji vidět, že se opravdu něco děje a Země přestává být díky nám v dobré kondici.
Naštěstí má příroda vlastnost sebeuzdravení a snad si jednou poradí i s člověkem. Tímhle se aspoň trošku uklidňuju. Moc pěkná báseň, k zamyšlení...

jo_: Děkuju :) já jsem si dneska uvědomila další díl skládačky. Když se mi někdo líbí, vždycky jsem začala být aktivní, vzala osud do svých rukou apod. Prostě jsem nevěřila, že dostanu to, co chci. Měla a mám zraněnou ženskou část sebe sama, takže u mužů, kteří mě zajímají, se před tou svou ženskou stránkou schovám do mé mužské, a ono to pak samozřejmě nefunguje. Tak jsem dneska zkusila vlést si do té své zraněné ženské a zůstat v ní i se strachem, že zase nic nedostanu. No a samozřejmě - na cestě domů si začal se mnou povídat jeden sympaťák, dostala jsem najíst a pozvánku na další akce. Takže asi tak, stojí to za to, i když se nám do té ženskosti nechce ;)

hravý a krásně jednoduchý, trochu surový, dufám že je to nadsázka která může bejt varováním a ne skutečnost servírovaná s rošťáckou dávkou šklebu.

tohle se mě dotklo, díky.

zajímavý... přinutilo mě to číst to víckrát a pořád si nejsem jistej jestli to dobře chápu... asi si to budu muset přečíst ještě zítra

líbí se mi jak na konci zmiňuješ dvě věci ke kterejm člověk snadno sklouzne a pak mu přináší jedině víc zmatku a chaosu když to nedokáže, ikdyž za tím neni původně žádnej zlej úmysl. Proč máme někdy tendenci si myslet že jsme něco víc a pak nás štve když to nedokážem? To je pro mě k zamyšlení. Díky!

nevím jestli se hodí tomu smát ale pousmál sem se :) Dost se mi líbí jak je to upřímný

slavek: vždycky zbyde... srdce bývají bezedná... fakt :-) btw. to víš, že nevyměním, brácho ;-)

DDD: kdepak! ani trochu.. myslím to zcela vážně ;-)

Rosa: no vidíš, netřeba se báti :-)

slavek: přesně to samý napadlo i mě ;-)

Homérku sama si volného času vážím nad zlato. Nechci však jednou navštěvovat hroby jen z důvodu, že jsem je nenavštěvovala když mi mohli úsměv ještě oplácet :-) To radeji upeču bábovku, výslechu si, že bezlepkovou stejně nikdo žrát nebude. Zahodím ego při hloupé poznámce o mém účesu a na rozloučenou jim vlepím ironickou pusu.... protože může být poslední...