Je v tom zažitý život. Líbí..

Prostě líbí...

Miňko: No.. právě. Teď, babo raď, ponávratový šok velký :/

Krásné vyznání..

To musel být zážitek.

Akaia: Mělo by to tak být...díky.

Psavec: Tak...

Z nitra: Tak ty toho "mně" nenecháš ani v komentech, jó?

Okrádat žebráky, na to už musí mít člověk náturu!

Akaia: Tak nějak. Všichni pořád něco hledáme, mnohdy ani nevíme co. Zato bezpečně zjišťujeme, co jsme měli - když to ztratíme.
Díky za chválu.

Typický příklad, jak udělat z nouze ctnost
;o)

vanovaso: Líbí se my, že si najdeš čas na mou poezii díky.

Hmm musela jsem přemýšlet a vžít se do situace.. Skvělá báseň. Předpokládám, že mluvíš o situaci, kdy ztratíš kontakt se středem a vcucne tě vír pochyb, že člověk u toho ztratí veškerou soudnost a racionalitu. Musím říct, že v takovou chvíli najít znovu půdu pod nohama je docela náročný.

Ten konec básně přináší řešení.

Moc pěkná.

Tahe mi sedla.

Nemlčet, ale i nekecat.

Všeho moc škodí.

Jen abys nelitovala.

Musíš zavčasu pokročit dál.