|
I to se stává...
|
Movitý vdovec
Movitého vdovce
uháněly ovce.
Než uběhlo roku půl,
měl už ovcí plný dvůr.
Než uběhl rok
měl ovcí po krk.
Načež po krátké době
vzal si ho Pán k sobě.
Movitého vdovce
uháněly ovce.
Než uběhlo roku půl,
měl už ovcí plný dvůr.
Než uběhl rok
měl ovcí po krk.
Načež po krátké době
vzal si ho Pán k sobě.
Jednou jsem byl na pohřbu muži který tragicky zahynul.Byl zdatný a u žen oblíbený. Jeho moto bylo. Pokud si potykáme paní tak se spolu vyspíme a fungovalo to.Tolik upřímného ženského pláče jsem na pohřbu nikdy neviděl.Žasl jsem, když jsem si uvědomil kolektivní ztrátu těch bytostí a ano záviděl jsem.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Movitý vdovec : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : To vše mám rád...
Předchozí dílo autora : Vlčí máky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
BorůvkaB řekla o mannaz :Autorka s duchaplnou prózou i poezií, člověk si ji prostě musí zamilovat. Jsem ráda, že čte mé básně i mé povídky a vděčím jí především za pokračování ve Vlkodlačí hrozbě, kterou čte i příjemně komentuje. Těším se, až si od tebe zase něco přečtu! :)

