slavek: Díky moc.

Vlčice Bella: Děkuji za milou návštěvu a komentář! :-)

slavek: Děkuji.

Já neodhaduji, jan absorbuji. Dnes ne jako večerníček, ale raníček.

Dobrá psavecká klasika ;o)

Já vím, proč se mi líbí - radek píše "hutně".

Zajímavé. Nejvíc mě oslovila třetí sloka.
Vítej u nás.

Hleďme ho, proutníka!

Smršť pocitů a nálad; vyvolává to smutek, nostalgii. Nejvíc se mi líbí pán v županu s kytarou.

Přimlouvám se též ať se ti plní tvá přání. Když je člověk obdařen může poskytnout nádherné zážitky zkrze masáž. Stačí cvrnknout do palce přiložit dlaň na kříž a člověk se ocitne v sedmém nebi.

Vlčice Bella: To mě těší. Děkuji.

Nemohu napsat, že rozumím, co jsi chtěla sdělit.. Ta báseň je jako voda, kterou bych se pokusila udržet v dlani,. Dlaň je vždy po chvíli prázdná a já musím číst znovu. Zůstává ve mě pocit síly, kterou jsem vázána ke své rodině a ke svému původu. Ta pouta cítím nejvíce ve chvíli, kdy se svíjím, abych se od té minulosti osvobodila. Nikdy se to nepovede... Jediná cesta je ji přijmout, minulost, rodiče, prarodiče i ty generace, které jsem nepoznala, i jejich odkaz v sobě nesu.

Vlčice Bella: děkuji za milý komentář...

človiček: Velký dík.

Vlčice Bella: Tak to mám opravdu radost.Děkuji moc.

Báseň si stejně jako tvář, pluje a proplouvá, jen lehce zčeřená hladina mi po ní v duši zůstala... Neumím vysvětlit proč... líbí...

Vlčice Bella: Ano Bello ,podstata je v přijmutí hrozby a hledání řešení, ne v přijmutí strachu a absence tvořivých protipřístupů založených na kolektivním poznávání a ne vzájemná separace jednotlivců.

Možná bych k tomu ještě dodala, vzhledem k probíhající diskuzi, že se mi na tom líbilo právě to, že vlci vědí, co je to být obětí, protože byli pronásledováni a démonizováni. A že, kdo chce opečovávat své stádečko, musí počítat s tím, že v lese čekají různé hrozby. Podstata není se jich zbavit, ale být na ně připraven.

Vidím vlky a klikám :D Ten konec mě dostal, je pravdivý, dosedl, a šel hluboko. Líbí se mi ten kontrast oproti tomu odhlečenému, hravému tónu zbytku básně :)

človiček: To mám radost. No půjde si to svojí cestou, aniž by to následovalo nějaký předvídatelný mustr. Tedy, alespoň to je můj cíl :).