Hezky to zarezonovalo. Pěkné dílko, tuze pěkné. To bych do tebe neřekla. Tato báseň mě překvapila. Předčasně jsem si tě zařadila.

Nine: Miňko:
Díky za návštěvu a přeji dlouhé žití, plné krásných chvil.

Solidní.

*Hluboky hodnitici komentar*, ktery znamena like :-) super !

Piš básně, pomůže to. Házej je sem. Pomáhá nám to. Dělám to taky. Pomáhá mi to.

človiček: Dík za bezva dodatek.

Dobře propracovaný. To stupňování a pak ende. Osvětlovač zamáčkl slzu.

Nádherný, plný touhy a vzpomínek. Smekám před tvým jemnocitem.

Ruka bolí, nepovolí
stát už měl- hladovej.
Neřáde, ty zrádče
děláš ze mě zelenáče!
Co dál bude, kdo
mi poví?
Večírek se v pohřeb
strojí......
A ten zmetek!!
sketa, nic nedovolí.

Psavec: Já vim právě!! A proto to nechápu. Nechápu prostě, proč se cítím, jak se cítím. A kdyby to bylo něco novýho.. to je stará písnička a vůbec nikam nevede a ničemu neslouží.

Už nic neždímej, té sklíčenosti je až moc.

Tak, ona ta dílka, drnkající na smutnou notečku, mají stran vzbuzování emocí přece jen mnohem větší potenciál zarezonovat, že?

človiček: Děkuju.

Šel jsem kolem kostelní věže
lavina sněhu zasypala dveře
k varhanům kde zpěv zakázán.
Já ateista lopatu jsem vzal
naděje cestu věřícím prokopal.
Bilo srdce moje, bil kostelní zvon
rozbušme duše svoje
láskou ukovejme duchovní zbroje.
Já, ty, ona i on.

Dandy: Dík za nakouknutí.

Dandy: Díky.

No stěny klašterů kdyby mohly vyprávět.
I lavyce vaply začlyby se rdět

Bezva napsané

človiček: :D :D :D

Poezie anonymity: Děkuju :) To je hezké, že jste se zastavil. Dle mého mám i lepší kusy ;)