Zaujala.

Líbí se mi.

» Psavec: Díky, i nepěkné lze pěkně číst...

Bezva.

Moc hezké.

Pěkně se mi četla.

» človiček:
Tak trochu ošementné je to od počátku věků.
A lidé nadaní rozumem přemýšleli,
dnes, jako včera. I zítra to tak bude...

Dneska je to ošemetný.Dříve se o tom nepřemýšlelo.

» Dott
Aha...?
A když se necháš sterilovat, budeš pak
taky v takový tý lahvičce jako vokurky?
Myslím jako třeba s koprem a tak..

Někdy je potřeba ochutnat spoustu příchutí zmrzliny, aby si našla tu, kterou budeš vyloženě milovat, hlavně ať se nestane, přitom zkoušení, že tu pravou příchuť ztratíš, nebo zapomeneš.

Moc děkuji... oběma

Líbí

vanovaso: Děkuji za porozumění, občas mám pocit, že nerozumím ani sama sobě

Poezie anonymity: děkuji za zastavení

Homér: za krkem visí lano. Gumové podrážky bot jsou na nohách.

Člověk se musí spálit, aby našel poklad

Hezky zpracované téma. Moc se mi líbí.

Dandy: Děkuji za nádhernou báseň

Za snem nebloudíme
Jsou skutečnosti smutku
radostí.
Ten žár nespalý tě v skutku.
Kam plinou dení starosti.
Pohled když líbá..
Myšlenky rozkvetají ústa
do úsměvu.
A zpěvu noční oblohy
se nedočkám?
V sršňovém vyhru
co mihal se kolem
hlavy,husi kůže
a začalo se bát.
Pro jen teť nesmím ťe nepotkat.
Zacinkaly znky konvalinek.
Zdalky dotančil tvůj hlas.
Ja doušek čaje.
Hřeje tvůj dotyt.
A na neby býk se pasl.
Tak zbohem nedame
času můžeme
Jej prosebe teť mit.

vanovaso:
Právěže toho má v sobě až moc -
proto je tak smutná