|
pro kamaráda na cestu do nenávratna
|
Myriády chvil a krás širých světů
zmizelo ve stínech prstů lusknutím
nezbyl Ti čas doříct svou větu
do hořkého jablka musel jsi kousnouti.
A tak posílám stíny úsměvů do moří
na chladné vlny slzami zpěněné
nežli je paprsky slunečnic umoří
a budou větrem zaváté do země.
zmizelo ve stínech prstů lusknutím
nezbyl Ti čas doříct svou větu
do hořkého jablka musel jsi kousnouti.
A tak posílám stíny úsměvů do moří
na chladné vlny slzami zpěněné
nežli je paprsky slunečnic umoří
a budou větrem zaváté do země.
Ze sbírky: ...a teď prosím znovu
04.02.2022 22:12
Naše životy zůstanou nedořečené, nedožité. To je smutná pravda. Dlouho jsem od Tebe nic nečetl, pokud si vzpomínám, vždy sis zachovával solidní úroveň. Tohle není výjimkou.
02.02.2022 22:36
Je to důstojné rozloučení s přítelem. Velmi se mi líbí druhá sloka; je v ní cosi nezničitelného, dotek věčnosti.
02.02.2022 13:21
Nezbyl mi čas, povědět mu tu nejprostší z vět.
Jiří můj, miluji Tě, jsi Slunce, jsi Svět.
Jiří můj, miluji Tě, jsi Slunce, jsi Svět.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.