I když volný verš moc nemusím, dostalo mě to. Všecko, hlavně pak "ty budeš výhybka v koždodenní šedi". To je tak přesné, až to zabolí.
Díky.
Díky.
Pěkné.
Snít opravdu není těžké. Těžké je se z toho snění probudit...
Snít opravdu není těžké. Těžké je se z toho snění probudit...
wojta: Vidím, že probíráš mé starší příspěvky. Pochopitelně mě to těší.
"Neumdlít
nesmutnit".
"Neumdlít
nesmutnit".
Zajimavé.
Někdy bývá hodně blízko.
Tak že vteřina se stává nekonečnem.
Někdy bývá hodně blízko.
Tak že vteřina se stává nekonečnem.
Báseň je poměrně dlouhá, ale dokáže si udržet pozornost čtenáře (tedy přinejmenším mě), což je skvělé. Tvůj jazyk je krásný, poetický a bez přílišných kudrlinek, a téměř celá báseň je složena z obratů, které bych mohla vypíchnout; za všechny jsem zvolila "to se mám stydět milovat hlasitě svůj mlžně matný vjem?" a "při vůni dřeva lehce spím". Závěr je pak civilnější a konec působivý, ač poněkud krutý.

