wojta: Díky za přečtení a rozbor.

Sedím a přemýšlím. Je to jako poker, něco shodíš, něco dostaneš. Shodil bych první čtyři řádky /skřehotavě nic neuvádějící /a dobral dva nové, jemně navozující to, co všichni víme, co nechápeme, co odsuzujeme .... A název bych dal smutně uvozující- místo, čas, hloupost. A šetři každým písmenem, jako náboji do jednoranné pušky..... .
A pozřím- , co zřím- ale je to zahozeno .... .
Píši to veřejně, ať mě zatratí jako kritika, neboť:
je škoda každé mé myšlenky, která napadne dříve cizí hlavu.

kekebreke: A že jsi přehlédl, co je v anotaci, za to se taky nemusíš omlouvat. Je to menším písmem, které není zvýrazněno. Mně se taky stává, že ledacos hned nevidím...;-)

Krásně napsané.
Jen mi připadá zvláštní, jak málo se tady lidé k té nesmyslné válce vyjadřují. Když začala pandemie, bylo na to plno příspěvků a to nebyl ani zdaleka tak velký prů..(švih).

Orionka: Archaismy, to je moje. A "pozřím"? Umělecká licence (jako třeba Hrabalův pábitel).
Ale dík za návštěvu i kritiku.

Dandy: Psavec: Dík za komenty.

Myšlenka fajn, ale "pozřím" to sráží. Jednak to slovo zní poněkud zastarale, proto působí násilně. A hlavně ani neexistuje, spisovně by bylo "pozřu".

Když kulka otevře srdce a vedví rozpůlí
Oči navždy zhasnou.
Jen smrt se zaculí.
Kdo kytku co vykvetla
Z krve uvrhl do želez..
Ona byla tak něžná.
Někdo odpověz.
Duše jen kole bloudí.
Čeka tu odpovéď.
Však světem se cosu
šíří ja tkání hrozná
sněť.
Žít navždy v míru
představa bláhová.
Kdo tělo vkaluži
krve kdopak jej pochoá?

Vše je nějak moc špatně.

Ta potvora každého jednou dožene.

A nepřítel stále sílí.

Jo, nějak se nepřipomíná 15. 3. 1939.

slavek: Limericky mám moc rád a mám jich fůru.

Člověk holt musí bojovat se vším...
;o)

Té krkem nikdo nezakroutí, to je její doména.

Vidím, žes našel nové zalíbení - limericky. Chtěl jsem doplnit, ale nakonec jsem se rozhodl nekazit dílo mistra...

Ne "bude". Tak to, buhužel, je. Trefné.

I když volný verš moc nemusím, dostalo mě to. Všecko, hlavně pak "ty budeš výhybka v koždodenní šedi". To je tak přesné, až to zabolí.
Díky.

Pěkné.
Snít opravdu není těžké. Těžké je se z toho snění probudit...

wojta: Vidím, že probíráš mé starší příspěvky. Pochopitelně mě to těší.
"Neumdlít
nesmutnit".