Rozplakalo.

Líbila.

Karpatský:Začínám, děkuju.

Romane, trojka je výborný text, vnímám jako senrjú.

Pavlíku, konečně ke Tvým dílkům.
Použít název místa v textu a provázat jej pevně do funkčního haiku je hodně náročná disciplína.
V těchto dvou textech lze místo zaměnit s jiným a celek se významově nepromění. Opletník bude stejně zářivě bílý i na jiném místě, v zářivém je navíc obsaženo hodnocení.

Sama mívám při vepsání místopisu do textu sklony k zachycování atrakcí:

Na Křemešníku -
z batohu vytahuje
šišku turisťáku.

Ať je to jakkoliv prožité, v haiku by to byla do očí bijící jemnost buldozeru. :)

Pobavila.

človiček: teorii haiku na Psancích uveřejnil celkem nedávno snake, koukni se k němu... ty jsi v dílku "jmenoval" tři činnosti, v haiku mají být dva většinou poetické, přírodní, "protichůdné, překvapivé" momenty a pokud možno v přítomném čase.

Sdílíme, komentujeme si zde své práce, protože jsme ve škole haiku...

Karpatský, Prem, snake_01: Pořád zastávám názor, že haiku sluší prostý jazyk. Přesto, jak naznačuje Peter, budou autoři čas od času váhat nad nahrazením obecným pojmenováním, které nebudou umět přijmout jako náhražku bez plné vůně a chuti.

Opět přemítám nad "babskými vlasy" - je to tajemné haiku, jak o nich psala Můrka /?/.
Druhé je hezky zvukomalebné, což "zjemňuje" jeho stesk.
Třetí vidím jako vtipně erotické senrju, spojitost domýšlím.
U posledního bych viděla krom působivého obrázku, kterým jez pokaždé je, možnost přehodit slovo vstříc na konec druhého verše, bylo by veselejší.

Aspoň hezká vzpomínka, když už je po všem:-)
Na je ji - Na její

romantisch

Zaujala.

Podařená mini.

Karpatský: TO společné s Můřiným zatím nebudu vyzrazovat, ať to nekazím a texty mohou zatím ve čtenářích dál pracovat... :)

"Zavoněla" je čas minulý, nicméně v konkrétním textu lze myslím vnímat i jeho určité "zpřítomnění" – jelikož ačkoliv odkazuje do minulosti, motiv se odehrává "teď" (když držím dárek)...

borovice: Díky za odezvu, postřehy k chalupě i za navržené alternativy. Vlastně je to detail celkem klíčový a dost jsem nad ním váhal. Záměrně jsem proto vložil text v této podobě, jelikož mě zajímá, jaké vůně bude čtenářům evokovat. Možná pak budu ještě upravovat - uvidíme.

haiku sa odohráva v prítomnom čase, tento text nie

Prem: Můra73: snake_01: V priebehu posledných dní som tu videl niekoľko výrazov či názvov ktoré som nepoznal, nielen opletník plotní ale aj kukicha či Yokoyama Tea. Otázka by mohla znieť, či takéto výrazy je vhodné a či sa vôbec dajú nahradiť inými "hovorovejšími" (predpokladám, že asi neexistujú zrozumiteľnejšie synonymá) ak majú v texte svoj osobitý význam, veď napr. Yokoyama Tea a šípkový čaj nie je to isté.

Můra73: V prvním komentáři nebyl zmíněn celý kontext. Doplňuji jej proto nyní, abych uvedl věci okolo topolovky na pravou míru... :)

Uvedené dílko bylo pouze jedním z těch, nad kterými jsme s Pavlem debatovali cestou do Vidimi. Pavel pojem topolovka neznal, já rovněž ne. (Můj otec je také vášnivý zahrádkář a rostlinu znám i ze zahrad Středočech. U nás jí ale říkáme "slézová růže", proto mi to neseplo. Myslím, že jí tak přeložil i pan Líman u Issy, kde květinu žere kůň a autor jej za to plísní...tj. koně, nikoliv pana Límana :)) Tudíž ani u mě pojem topolovka nezafungoval, jakkoliv počítám s výskytem rozličných regionálních výrazů a nevidím v nich nic špatného.) Pro lepší pochopení tedy požádal Pavel o vysvětlení motivu. Tímto výkladem a vysvětlením už ale došlo ke "zničení" specifického aha momentu, který nastává ve čtenáři po prvním setkání s textem a který již Pavel neměl možnost zakusit. Na to konto jsme začali filozofovat již v obecnější rovině – kdy si myslíme, že je pro (konkrétní) haiku výhodné použít konkrétní název, např. "babočka kopřivová", a kdy naopak zobecnit slovem "motýl", a nechat na čtenáři, ať si uloví svého vlastního motýla... Šlo a jde tedy o úvahy nad fungováním specifických výrazů v rozličných textech, nikoliv o snahu korigovat jejich výskyt v haiku obecně. (Stejně jako s těmi pravidly pro Zinyho – někde TO funguje, jinde ruinuje... Což byla také v kostce podstata celého prvotního zamyšlení i zde). Výběr výrazů je tedy pochopitelně na uvážení každého autora. Do značné míry však také záleží na kontextu, v němž dílko zamýšlí (do sbírky, do šuplíku, do mobilu), komu je určeno a jak moc má být (ne)srozumitelné. Všechno je možné a i za mě všechno v pořádku. Pokud ale text umístíme do veřejné diskuze a nespecifikujeme, že jde např. o "haiku-vzkaz" pro kamarádku, je dost možné, že reakce čtenáře budou zmatené. Proto jsem se také Pavla dotázal na kontext haibunového psaní, které jsem k dílkům a jejich pochopení postrádal. Že by tudíž text komentáře mohl někdo vnímat jako hodnocení topolovky, coby příklad "ohromení", mě při psaní ani nenapadlo. Šlo pouze o návaznost na diskuzi z Vidimi v širším měřítku. Když to ale čtu nyní, chápu, že v souvislém textu to mohlo vyznít i jinak. Nicméně hned v dalším příspěvku věc rozvádím a upřesňuji slovy: "Sám nad tím mnohdy rozvažuji, nakolik konkrétní a exaktní je nutné v haiku být, a kde už jde ryze o osobní interes v dané oblasti prosáklý do mojí tvorby." Tak či onak budu pro příště více dbát na odstavce a navazující věty, abych případným nedorozuměním předešel. A pokud to snad vyznělo nepatřičně, nabízím svoji omluvu... 0:)

fakt tam vidím niečo spoločné s posledným textom od Můry73, tu neviem posúdiť, či české slovo zavoněla znamená prítomný alebo minulý čas

Ještě to nevzdám.