pjeknyy hrusky:+))

Je to nádherné, bylo by škoda utopit to v deníku, takže jsem ráda, že jsi to přesunula, aby mi to neuniklo. Díky moc. Ten konec je úžasný :-)

Jsi narcis...
Já egoista – může tohle jít dohromady?
Naivní holčička – nejsem na to už velká?
Co věří na princezny – která je tvá oblíbená?
Ale oříšky nečeká.


wow... opravdu... povedene...

Na špinavou zeď
teď píšu křídou tvý jméno
stále poznáš mé písmo mezi tisíci?

Na lásku prý není recept
proto radši peču perník
koho jsi ho naučila ty?


krasna. plna. dojemna...

Možná proto mi přišlo,
že bych asi měla něco říct.
Mluvila sem. Mluvila. Mluvim.

...to je presny... myslim ze vim o cem mluvis... taky mivam ten pocit ze bych mela neco rict...

je husta...:-O... presne,ta posledni veta...

"Chtěla sem se omluvit.
Ale už neni komu."
To mě dostalo....

nesedi mi...

Hodně intenzivní, líbila se mi moc!

ne, neukápne mi slza
je to fakt hezký
jojojojo, miluj

Já ho taky miluju

to mě se nezdá banální.
takový mládě 15-ti letý a přemýšlí nad takovými věcmi,
já myslim že je to super

každý příběh má své rozřešení asi sám v sobě....
Je to pěkné!

City jsou jako droga, ty pohltí mozek a ten dělá věci, aniž by věděl proč, cítí věci a netuší proč tomu tak je... Je normální, že člověk se v sobě chvíli ztrácí, někdy i déle... a že to bolí, to ví každý... jde o to, že si sama musíš říct, co vlastně chceš... Je to těžké, to nepopírám, ale je třeba racionálně vyřešit všechny pro a proti... Nevím přesně co tě trápí, takže se mi těžko něco zkouší radit... takže jen mohu říct, jak to dělám já... sednu si, pustím si hudbu a přemýšlím... probírám jeden cit za druhým a říkám si, jestli je adekvátní nebo ne... usoudím-li, že ne... bojuji s ním a popírám ho (racionálne), jde to těžko, ale člověk se prostě musí přemáhat... po několika dnech poznáš, že už se o to nesnažíš, že to jde samo... Člověk sám musí vědět, co je pro něj nejlepší, co chce, s kým to chce, proč to chce a co je schopen obětovat... musíš si udělat jasno v tom, co pro tebe který cit může znamenat... v přítomnosti, i do budoucna... pak se teprve zabývat tím, jestli je ten cit dobrý, nebo ne... jestli má šanci vydržet zimu, či jaro...
Je to jen na tobě... udělej si pořádek ve svém životě, udělej si jasno v tom, co chceš a potřebuješ a tím se řiď... člověk musí mít určité mantinely ve svém životě a pokud se drží, je to víceméně v klidu, ale začne-li se mlátit od jednoho mantinelu k druhému, či ho dokonce překročí... vzniká právě to známé... zaslepení, ztracená... to je odpověď na tvé čím?... Prostě nicotou a nevědomostí, váhavostí a nejistotou... ničím jiným...
Nemusíš vůbec brát moje řádky v potaz, pokud s nimi nesouhlasíš, ale tohle dílo si o koment prostě říká... zatím ahoj a hodně zdaru...

Fakt nádhera!

Panejo, to vypadá na propracovaný rytmus. Hledaj jsem trocheje a daktyly ale pak jsem se na to vykašlal :D prostě je to dobré a basta.

Duševní svobodu neprodávej;)...ochraňuj ji;)

je nabita... je toho v ni tolik...
drz se...
m.

žij...a pořádně;)...
z básničky citím odhodlání...;)...hodně stěstí...*

žízeň po životě...;)...dneska by se mělo pít...*
je krásná...*

zmenu... to chce... v tom zivote...
M.