nemám důvod se k ní vrátit, a to je chyba, prostě v ní nic nevidím, jen prázdná slova...začátek ještě šel, fajn, ale pořád jsem na něco čekal, a ničeho jsem se nedočkal...milion frází bez významu...začátek v očekávání a pak jen slovaslovaslova...konec docela fajn, ale jinak, sorry, zapomenu na ni do deseti minut...

dávám pomyslného stováka, je super...občas ponocuju, nemůžu spát, piju kafe (až na ten lógr), a tohle je mi dost blízké...noční pocity...a už to první Ranní kafe - Na truc po půlnoci...to je geniální

a jak mám vědět co jste si povídali po mejlu, hmm? ;) reaguju na to co je zde a co vidím, a co se mi v tvém případě nelíbilo, vyznívá to ve smyslu jakože já tě nehodnotím špatně, tak mě ani ty špatně nehodnoť, já na bráchu, brácha na mě, oko za oko...a svět bude slepý...tak asi tak ;)

jo me začali brnět lokty, tak jdu o tom napsat:-)

vsecko je momentalni... a proto to je porad :)

Momentální pocit? Když se mi něco líbí, tak je tam toho víc. Vlastenec co natruc nepůjde spát:-) Mlhavě tě tam někde vidím

leontodon autumnalis

psylocibe bohemica

Hahahaha MARUNO, dala si už králíkům?

WHAT? To opravdu s uměním nemá nic společného

já si to s ní vyřídil po mailu, tak se nečerti

dobré to sice je, ale rozhodně ne za sto.

moc sladke na muj vkus... ale dotycny se stestim rozplyne

to "Přátelé drazí", to mě hodilo při čtení úplně někam jinam...podle mě se to tam nehodí, asi to neměl být žádný soudružský projev ale báseň, a na mě to v ní zapůsobilo špatně...

co ti na tom nesedí?

Nádherné. To jak píšeš, je v tom jakási láska k obyčejným věcem. Moc lidí ji nemá. A obrázek taky tak krásný.

Jsi
obraz namalovaný štětcem z paprsků mé Lásky
na blankytném nebi Naděje,
orámovaný jen roztomilými beránky Tvých úsměvů...
Jsi
krásný sen, co svým nekonečným půvabem zdobí můj spánek,
škoda jen, že je tak světloplachý,
že den naší společné budoucnosti se jen těžce rodí...
Jsi
pramínek živé vody, co mne vždy vzkřísí
i kdybych byl stokrát mrtev beznadějí...
Jsi
hůlka, o niž se opírám, když tak marně klopýtám životem,
zábradlí, jež mi brání v pádu
do bezedné propasti Nevíry a Nepochopení...
Jsi
Ohnivý posel Kupidův, který mi zvěstuje,
že život navzdory všem zdáním má ještě smysl,
ač ho třeba někdy marně shledávám...
Jsi
Mé vášnivé peklo duše i andělské požehnání mé věčné touhy,
Jsi prostě moje všecko
a stojí za to pro Tě žít!...;o)))

to je jak se tehda v 19. stoleti psalo o fajfkach a piiiivu. umelecka hodnota nula, zabavni pocteni taky nic moc, ale aspon neco... formalne si tu basen zvladla dobre... tak snad ti baracek nebo bytecek vydrzi dele dojem z teto basne...

...skvěle vystupňovaná...

Jsou i horší věci, třeba být v tom se svým bratrem! Takhle je šance, že to nezdegeneruje a vlastně to je v rodině...;o(