Hvězdy se z nitra neztratily,
možná však, že se ukrývají
pod přikrývkou zklamané víry,
a k nové síly nezbývají!;o)))

Už před časem jsem si u sebe všimla jedné věci. Miluju totiž angličtinu, takže když poslouchám anglické texty, líbí se mi všechno. V angličtině totiž i ty největší kecy zní pěkně, protože je to prostě great language. But here I miss the plot. A taky postrádám rytmus a být tebou, doladila bych i pravopis. Ale chválím i pokus psát v AJ.:)

Tolik myšlenek, tolik nápadů... Nemám slov, je to jako nahlédnout někomu do oken, nevidět nic a přitom pocítit všechno.

Ouu... Tohle je hodně, hodně skřípající dílo. Nezaujaly mě ani drhnoucí rýmy, ani ohraný obsah. K tomu amatérské provedení... Zkoušej psát dál, čas to vylepší.

Líbí se mi myšlenka, míň už forma... Nějak mi nesedla, spíš mi to přijde jako úvaha než básnička.

líbí...

Nahlížet skrz tvoje verše do tvého nitra je zážitek. Líbí semi to.

o politice? proboha kolik mu je? V těch verších to je takový nervní prvek.

Nevím proč, ale jako by pro mě tvoje poslední díla ztrácela na síle výpovědi, na autenticitě, na uvěřitelnosti..

Děkuju, je to tím, že jsem použil sprosté slovo? To je vždycky vděčné, jen je to tak pitomé...

a teď poprava!

že můžu sebou nekončit? Tohle (těch čtyři slova, těch 19 písmen) je špatně. Jakoby zborcenou pyramidu skládali od vrcholu. Rozpálen jsem já, jako kritik, uchvácen je anonym a poničená je ta básnička. Dott, umění poezie tkví v dokonalém řazení a výběru těch pravých slov, kterými lze popsat důležitou myšlenku. Je to jako s kávou - z reklam - kde ubozí chudí číňani na plantážích vybírají z těch nejzralejších plodů kávová zrnka, ta se pečlivě balí a ty si na nich můžeš vychutnat okamžik, kdy nikam nespěcháš, kdy máš čas a cítíš se skvěle a můžeš se dokonale soustředit, třeba na básničky. Představ si, že jsou tvoje básničky jídlo. Co by to bylo? Těžký nedělní oběd, po kterém máš vředy (dlouhé básně), jednohubka, po které máš chuť na další kousky, či sladký dezert, kterého chuť zůstává v ústech ještě dlouhou dobu?

Tahle básnička je jako kyselá okurka. Zblajzl jsem ji naex a musím ji zapít.

Jo a začínáš-li velkými písmeny, naznačuješ tím, že jde o větu a ta by měla končit tečkou.

libi se mi posledni veta

na téhle tvoji básničce jde jasně vidět, jak moc ovlivňuje celkový úsudek ostatních první komentář. Kdyby začínal: Je to bezva... ; jistě by tak vyzněly i ty ostatní. Všem by bylo trapně vyčnívat.

No grafická úprava jedna s hvězdou,

myšlenka: docela free

styl: inu řekl bych adekvátní k myšlence, konečně je to psáno z pohledu druhého pohlaví, takže tam jde spíš o tu empatii, to se cení.

jazyková úprava: celkem děs, ale oko laika to nevnímá, takže dílo prošlo.

tedy ten kvil....slovo, které by se hodilo tak do oběšence. Je to takové nepoživatelné slovo. Jo a řvát duše nepřestane ani po smrti. Moje duše bude tak řvát, že všichni špatní básníci ohluchnou. A ohluchne i Kozlová, která bydlela v paneláku o patro pod náma a když jsme ji vytopili vždycky si na nás stěžovala a měla knírek!

Dílo prošlo.

je plna pravdy...hodne dobry dilo...

Když jsem jí četl vzpomněl jsem si na Morrisona z The Doors a jeho sbírku Divočina...(vřele doporučuji)

Musel jsem si jí však přečíst 3x, abych alespoň něco pochopil... Kdybys měla čas, byl bych rád za rozbor, jsem zvědav, kde se moje představy ztotožňovaly s původním záměrem

Opravdu se mi líbí, jak obsah, tak forma nemám co vytknout...

Pozor na některé chybičky v pravopisu; postrádám v tom nějaký rytmus, něco co by mě zaujalo, abych si to někdy přečetl znovu. Přijde mi, jako bys báseň původně psal v češtině a pak ji jen přeložil.

Schválně jsem si tuhle báseň četl častokrát, v různých rozpoloženích. Pro mě jedna z nejlepších tady na Psancích.

to bych řek... čím vášnivější a čím víc bez citu, tím jsou to větší lásky.

Jako miniatura je to všeříkající, snad jsi to ale opravdu neprožila...