přidáno 21.06.2009
hodnoceno 3
čteno 1034(17)
posláno 0
naše polámaný potřeby
jsou s každou nocí nudnější
otravnější
ale ještě si nemůžeme přiznat
že nás nebaví se trápit
/co bychom potom dělali
v neděli ráno?/

potápíme se
a možná už jen ze zvyku
nic nevydrží dlouho
a za pár let už ani my
nebudeme

proto žijeme
jak se nám líbí
už nevěříme na Věčnost
Nesmrtelnost

možná bychom měli
pak bychom se nebáli
každýho dalšího kroku
dopředu

(chodit pozpátku je nebezpečný)

na cizí chyby se dá zapomenout
na ty vlastní
ne
pořád děláme další

co záleží na tom
kolikrát vyjde slunce
když pořád milujeme
bez lásky?

takhle to asi vidíme

přesvědčte mě
že všechno jednou přejde

moje vlastní oči
mi lžou
lidský životy si neváží
svojí existence
možná za to trochu můžeme my

vítr mi bere kouř z úst
dusí mě svojí lehkostí
nezáleží mu na otázkách
na kterých já stojím

nesnažíme se už nic zachránit
a všechno plyne dál


/promarněný šance, vykouřený cigarety, všechno jsou to jenom snahy nezapomenout, jak žít/
přidáno 03.07.2009 - 22:52
4. sloka se mi nelíbí, jinak pěkné ,-)
přidáno 21.06.2009 - 23:44
Tolik myšlenek, tolik nápadů... Nemám slov, je to jako nahlédnout někomu do oken, nevidět nic a přitom pocítit všechno.
přidáno 21.06.2009 - 20:49
je plna pravdy...hodne dobry dilo...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
polámaný potřeby : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : můj název
Předchozí dílo autora : prázdný místo

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku