|
Asi volný verš... kdo se v tom má vyznat.
Nebo jen pár slov.
|
Už jste někdy slyšeli
duši řvát?
Tu svou?
Té mé kvil,
mi v uších dennodenně zní,
škrábe a skřípe.
Je jedno místo,
kde ona obzvlášť hlasitě křičí,
přitom by stačilo,
ruku zvednout
a zkusit uchopit.
Jenže je to mrcha,
duše zbabělá!
Říká se,
že vše jednou přebolí.
Přebolí?
Možná.
A přestane někdy duše řvát?
duši řvát?
Tu svou?
Té mé kvil,
mi v uších dennodenně zní,
škrábe a skřípe.
Je jedno místo,
kde ona obzvlášť hlasitě křičí,
přitom by stačilo,
ruku zvednout
a zkusit uchopit.
Jenže je to mrcha,
duše zbabělá!
Říká se,
že vše jednou přebolí.
Přebolí?
Možná.
A přestane někdy duše řvát?
21.06.2009 23:40
Líbí se mi myšlenka, míň už forma... Nějak mi nesedla, spíš mi to přijde jako úvaha než básnička.
21.06.2009 21:25
tedy ten kvil....slovo, které by se hodilo tak do oběšence. Je to takové nepoživatelné slovo. Jo a řvát duše nepřestane ani po smrti. Moje duše bude tak řvát, že všichni špatní básníci ohluchnou. A ohluchne i Kozlová, která bydlela v paneláku o patro pod náma a když jsme ji vytopili vždycky si na nás stěžovala a měla knírek!
Dílo prošlo.
Dílo prošlo.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.