Ve slávě světa
jsem dcerou dvou dob,
hypnotizovaná sluncem,
plodem myšlenek
s totožným cílem
a řinčící zdí.
Vyhlížím nedotknutelný
zakrnělý čas
a slyším jen žalozpěv
se lstivým , chladným akcentem..
Smíme snad zabít naše předky dvakrát,
bloudit očarovanou vteřinou
v dávno obnošeném šatě?
..či vzpomene si mysl
opožděným echem,
jak nerozbít si hlavu
o cizáckou autoritu
a vonět,
jak má náš květ..
jsem dcerou dvou dob,
hypnotizovaná sluncem,
plodem myšlenek
s totožným cílem
a řinčící zdí.
Vyhlížím nedotknutelný
zakrnělý čas
a slyším jen žalozpěv
se lstivým , chladným akcentem..
Smíme snad zabít naše předky dvakrát,
bloudit očarovanou vteřinou
v dávno obnošeném šatě?
..či vzpomene si mysl
opožděným echem,
jak nerozbít si hlavu
o cizáckou autoritu
a vonět,
jak má náš květ..
21.06.2009 14:31
Když jsem jí četl vzpomněl jsem si na Morrisona z The Doors a jeho sbírku Divočina...(vřele doporučuji)
Musel jsem si jí však přečíst 3x, abych alespoň něco pochopil... Kdybys měla čas, byl bych rád za rozbor, jsem zvědav, kde se moje představy ztotožňovaly s původním záměrem
Opravdu se mi líbí, jak obsah, tak forma nemám co vytknout...
Musel jsem si jí však přečíst 3x, abych alespoň něco pochopil... Kdybys měla čas, byl bych rád za rozbor, jsem zvědav, kde se moje představy ztotožňovaly s původním záměrem
Opravdu se mi líbí, jak obsah, tak forma nemám co vytknout...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.