Sasanka: děkuju

Psavec: děkuju

Koala: díky... já pozoruju roky už dlouho a ty sudý jsou hnus... lichý v poho

Koala: Díky moc.
Psal jsem to když jsem šel spát,sem tam ty slova doběhnou jen tak

Miro Sparkus: Děkuji za komentář a upozornění.

Koala: Díky.

Koala: Díky moc.

Mě se to hodně líbí. To kotě je tam v dobrém kontrastu. Hodně zajímavá první sloka.

Držím se nárazníku...

Dost dobrý. Hezká forma.

Já říkám, že mám lichý a sudý dny. Už to přestanu říkat...

Tohle je dost silný a vážně dost dobrý!!!
Líbí se mi, že je to v 1. osobě.
SKVĚLÝ POČIN!

Všechny pěkný, nejvíc se mi líbí kocour a výpadovka.
Jo a jdu si otevřít Tramín...

Skvělý! Hlavně závěr...

Jo , přesně proto! Moc hezké dílko, vedoucí k zamyšlení.
Netušil jsem, že se pohybuješ i v těchto vodách (myslím tím tento web)...

No, aspoň tak nevzniknul střet zájmů jako v původní pohádce...

Tvá myšoidní nebo myšovská nebo možná myšivá či myškózní báseň mě pobavila.

Ať jdou radši do stodoly,
pasti v cimře prej dost bolí...

Psavec: Díky, kolego. Na druhou stranu, možná mu to trochu změkčilo pád... :)

Miro Sparkus: Díky, Miro. Je to takový hloupý zvyk ze základní školy... :)

Sasanka: Díky. To jsem rád.

Miro Sparkus: snake_01 tu má pěkně zpracovanou teorii haiku. Vložil to sem 9.5. Příspěvek se jmenuje Umění haiku. Přečtěte si to. Je to poučné. Psát nesubjektivní poezii není tak snadné, jak se zdá, musíte vynechat vše, co vzniká ve vašem tvůrčím subjektu, vše, čím si pomáhá západní poezie, metaforu, symboly atd. Rozhodně nejde jen o popis. Zaznamenáte spatřené v přítomném okamžiku, na chvilku se stanete oblakem, stromem, potokem nebo zaplivaným záchodem a to, co napíšete má ještě přesah. Je to tak jednoduché, že to můžete přehlédnout. V tom to vězí.