Ziny, po ránu jsi mě rozesmál. Haiku uzdravuje duši! Nejvíc mě rozchechtala hudba na toaletě a hádka spoluobčanek. Špičák - to je zkušenost poutníkova. Když jsem přecházel se synem Západní Tatry a došlo nám pití, první borůvka měla neskutečnou chuť. Slavíci a kytary - skvělý plod pozornosti. Ten kůň, ano, já mám obecně problém s otázkami v haiku, ale to je můj problém, diskutovali jsme o otázkách kdysi v první haiku dílně, a tam zazněl zvláštní argument, kterému jsem neporozuměl, ale který mě ovlivnil: Vidím zástup pozorovatelů. Koukají se, jak kůň žere cosi. Půlka hlasuje: Jsou to růže. Druhá půlka: Nejsou to růže :-D. Asi tím dotyčný chtěl naznačit, že takové haiku není jednoznačné.

Ano, všechna čtyři se mi líbí, ale také mně trvalo nejdéle, než jsem vstřebal to první haiku. Druhé dílko vnímám tak, že Tvoji pozornost upoutá hejno divokých kachen, třebaže vedle Tebe ještě stále někdo mluví. U třetího klíč patrně hledáš mezi popadanými višňovými květy. Napadá mě, že čím více těch květu popadá, tím méně pravděpodobné je, že ten klíč najdeš :-). No a stonožka, ta je průzračně jasná. Díky!

Tak pěkná,ale ten smutný konec se mnou zacloumal teda :)

Tak to má být ;)

Kdyby nebylo teprve půl čtvrté,tak si ji hned dám :)

J.Rose: Jo, párkrát jsem si o tom zapřemýšlel :))) Děkuju za přečtení a milí komentář.

Ať máma je taková a maková
je pořád stejně máma tvá
a možná netušíš že zájem má
o to co duše tvoje prožívá.
Ta vyznání je krásné ,možná by si ho máma měla přečíst.

Silná víra v začátek nový.

Krátká krásná.

Krásné poděkování za přátelství.

No to je perfektní...

Dokonalá. Máš můj obdiv.

Krásné.

Tak to je překrásná báseň. Já smekám a děkuji.

Moc hezká i když plná bolesti, která mi není neznámá.

Krásně to umíš o slově psát...

Láska je láska . Dobře, že je tady.

Báseň je co máme v duši
a to co někdo sotva tuší....

Hezky jsi to napsal. Cítíš to správně, dárek maličký, ale z opravdové lásky je ten nej na světě a potěší obrovsky .

Krásná chvíle lásky .