Ha , ha, co dodat, k tak něžné básničce je škoda vůbec psát komentář :))) Holky to dobře popsaly :)
...plavby kolem světa během poledního chrupkání.. jo bývalo to idylické...nebo ne? Paměť je zrádná paní. Báseň pravdivá a zdařile zpracovaná...
...magické...vzduchoplavci a slunečnice...krásně to plyne. Dle mého skromného názoru nadprůměrné dílko...
krásná... jiné slovo mě prostě nenapadá... na klavír jsem hrála a z duše jsem to nenáviděla... možná se k tomu díky tvé básničce vrátím...!
Tentokrát jsem si nepředstavil tebe za touhle básní. Snad mi to promineš. Tentokrát jsem měl v hlavě obrázek jiné hezké Slovenky. Básničky nejspíš nepíše, ale hezky se s ní povídá. Pověděla by něco, jako ty v té básni? Snad. A třeba jsou koleje po kterých jedou naše vlaky rovnoběžné a bez výhybek. Co myslíš?
melancholický dé moll...slova ti hrajou jemně a moc krásně, jak něžná večerní symfonie snění... :O)
Fakt dobrá, jen bych umazal všude to jsem - nechal bych to jen v názvu - lépe by se to četlo - mně četlo, ostatním možná ne.
Jo líbí, druhá sloka ve druhé části je o mnoho lepší než první sloka ve druhé části :).
Rýchlo som sa začítal a opäť som nemohol prestať.
Jediné, čo mi vadilo, boli občasné gramatické chyby. Niekde chýba čiarka a niekde je navyše(mne sa to stane vždy).
Neviem, či píšeš vo wordu, ale za priamou rečou máš niekedy veľké písmena.
Inač u mňa si stále TOP. Vždy sa teším na ďalšiu kapitolu.
A to s tou kritikou to neber vážne. Ide o to, kto to číta. Keď je to niekto, koho baví hľadať chyby v texte a v príbehu, tak sa kladnej kritiky od neho nejde dočkať. Pretože mu zrejme tvoj štýl nesadol. Niekto si rád veľa vecí domyslí sám a niekto tam potrebuje dve stránky opisu okolia(napr. ja som v mŕtvom lese nechal voľného priestoru dosť veľa).
Tiež som dostal veľa zlých kritík na moju poviedku Krv a viera.
Samozrejme nie na psancoch.
Na jednom serveri mi píšu, že na konci mám náboženské nezmysly a mal by som to celé prepísať. Na inom zasa píšu, že tie náboženské myšlienky perfektne zakončujú poviedku. Ale v skutočnosti sa chyby dajú vždy opraviť. Lenže to je mravčia práca...
Jediné, čo mi vadilo, boli občasné gramatické chyby. Niekde chýba čiarka a niekde je navyše(mne sa to stane vždy).
Neviem, či píšeš vo wordu, ale za priamou rečou máš niekedy veľké písmena.
Inač u mňa si stále TOP. Vždy sa teším na ďalšiu kapitolu.
A to s tou kritikou to neber vážne. Ide o to, kto to číta. Keď je to niekto, koho baví hľadať chyby v texte a v príbehu, tak sa kladnej kritiky od neho nejde dočkať. Pretože mu zrejme tvoj štýl nesadol. Niekto si rád veľa vecí domyslí sám a niekto tam potrebuje dve stránky opisu okolia(napr. ja som v mŕtvom lese nechal voľného priestoru dosť veľa).
Tiež som dostal veľa zlých kritík na moju poviedku Krv a viera.
Samozrejme nie na psancoch.
Na jednom serveri mi píšu, že na konci mám náboženské nezmysly a mal by som to celé prepísať. Na inom zasa píšu, že tie náboženské myšlienky perfektne zakončujú poviedku. Ale v skutočnosti sa chyby dajú vždy opraviť. Lenže to je mravčia práca...
taron: Lössenie Eruzel: Mlčenlivý: děkuji vám, jestli mě miluje jak tvrdí, jak to cítím a vnímám, počká si.. pokud to vzdá, pak to nejspíš nebylo tak silné, ovšem je to nejbolestivější varianta.. :-/ nejde o školu, nýbrž o práci a povinnosti a ty se opouštějí hůře..ale jednou přece :-) cením si vaší pomocí! :)
Nádherná, ale bohužel i smrt je součást života, musíme se naučit s tím žít, musíš si říkat, že je mu tam dobře, že už se tady nebude trápit...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

