..zpověď...když je nejhůř, musí to ven..
přidáno 18.04.2012
hodnoceno 15
čteno 990(12)
posláno 0
Jo, jsem zase tam kde jsem byla..v odloučení..teď však ne již v psychickém, nýbrž skutečných pár desítek kilometrů od všeho..
Pomohla jsem si? Vždy to sem směřovalo? Kdybych tenkrát byla hodné slušné děvče,bylo by mi přáno nic neměnit na úkor druhých? ..teď už se nic nedozvím, mohu jen přemítat krásné, a však rozporuplné a naivní mladí..bylo nádherné, nezávislost, svobodná vůle, alkohol, tráva, záškoláctví..je zvláštní že právě na těch nemorálních skutcích lpí nejvíce vzpomínek..krásných vzpomínek co bolí a prokousávají se v přítomnost v podobě otazníků jež by směli vypovědět trochu budoucna..trochu minulosti v budoucnu..
a však nic takového mě nečeká..klíč k mému já,jež zůstalo kdesi ve třetím ročníku střední školy ztratila jsem příliš záměrně na to,bych ho hledala..občas ho postrádám - to jest to co smím..
Daleko od všech přátel, od svého domova, od svého pokoje se všemi zdmi grafitty, fotkami, básněmi a portréty zdobenými, od bratra, od přítele, od mého já, které nejspíše pořád leží v posteli,mé opuštěné prázdné posteli, a pláče..
Nejezdím tam, občas zabloudím do vzpomínek, pozdravit blízké, vzpomenout, přiblížit se..ovšem, vše je příliš bolestné, třebaže již to směl zahojit čas..
Jsem daleko..mezi čtyřmi stěnami, metafoře pro samotu a klec..já jsem opravdu sama,opravdu v kleci, ze které vede jedna cesta..je krásná,lemována mým vlastním štěstím, s láskyplným světlem na konci, jež mě k sobě záměrně táhne..avšak provází ji zvuk pláče mé matky, zklamání, pro které jsem tady..v bodě nula..Nemohu..nemohu ji v tom nechat,chtít vlastní štěstí na úkor neštěstí jež již trvá,ovšem vzrůstalo by..
Kdo mi porozumí? Pravda je příliš bolestná..jako ten čas,jež se nedá vrátit, jako ty krásné vzpomínky co bolí, jako ta největší otevřená rána, která se nemá právo nikdy zahojit...
Svět je příliš krutý a já si pár let na své štěstí asi musím ještě počkat a platit...platit za neštěstí jiných,jež mě táhne do středu bodu nula..
Buď budeš trpělivý, nebo jednou cestou lemovanou půjdu sama..

ikonka sbírka Ze sbírky: Maminčiny šediny
přidáno 18.04.2012 - 23:16
jenže...v podstatě nejde ani tak o přítele, jako celou situaci.. :-/ je to složité a snad se vše jednou spraví :-)
přidáno 18.04.2012 - 14:10
taron: Lössenie Eruzel: Mlčenlivý: děkuji vám, jestli mě miluje jak tvrdí, jak to cítím a vnímám, počká si.. pokud to vzdá, pak to nejspíš nebylo tak silné, ovšem je to nejbolestivější varianta.. :-/ nejde o školu, nýbrž o práci a povinnosti a ty se opouštějí hůře..ale jednou přece :-) cením si vaší pomocí! :)
přidáno 18.04.2012 - 13:34
Mlčenlivý: Lössenie Eruzel: Jéjej...vy jste to krásně napsali..jenže..jenže...naši Makynu to přece jenom bude trošičku bolet...tak hlavu vzhůru do dalších dnů...však ono se vše dá do pořádku..vše je tak , jak má být :))))
A bude to dobrý a jenom a jenom lepší...
přidáno 18.04.2012 - 13:22
Lössenie Eruzel: V tom nemohu nic víc než naprosto souhlasit :)
přidáno 18.04.2012 - 13:21
Mlčenlivý: Určitě můžeš odpovídat ze své strany...ráda vyslechnu jiný pohled na věc... takový pocit určitě chápu a vyznívá pro mě tím, že ač můžeme být v partnerském vztahu dlouho, je třeba nebrat ho jako samozřejmost. Zároveň však cítím, že je v lásce třeba i věřit...věřit, že ten druhý to má podobně... a proto na nás počká.
přidáno 18.04.2012 - 13:13
Lössenie Eruzel: Mohu ti odpovědět ze své strany? (pokud ne nečti dále ;) ) - já smou vyvolenou se milujeme nade vše - vím že by za mnou šla světa kraj a pochybovat o ní nemám důvod - a přesto strach, že ji ztratím, že se probudím a ona už tu nebude pro mě - ta panika stále v srdci je (a je to vlastně dobře)
přidáno 18.04.2012 - 13:11
A dává ti k tvým obavám důvody? Naznačuje, že nepočká? Z mé pozice je snadné něco psát, ale tvá zpověď byla jak volání o pomoc, tudíž odpovídám... láska vydrží odloučení, o to více radosti při shledání... také jsem odjela za školou na druhou stranu republiky a pak i do zahraničí... vše co stálo za návrat vytrvalo a zesílilo... ať už jde o lásku přátelskou či partnerskou.... taky si myslím, že důležité je to, co chceš ty...ne jen teď, ale pro svůj budoucí život a k tomu je holt škola někdy potřebná.
přidáno 18.04.2012 - 12:34
taron: nemám tady kamarádky a známí nejsou zrovna bavicich charakterů..jediné co mě odreaguje od reality a dělá šťastnou je právě ten přítel o kterého se bojím že nedokáže čekat :-/
přidáno 18.04.2012 - 12:24
Takže pravděpodobně škola...hm..a jak víš, že tento přítel je to pravé štěstí pro tebe ? Hm...- jak víš, že tě míjí štěstí ? Víš ty chceš možná vyměnit svou kariéru, školu atd. ...za přítomné "teď štěstí"...jenže je potřeba, aby ses cítila šťastná po celý zbytek života...takže pokud je to škola a cítíš jako past, že jsi daleko od domova...tak si začni užívat s kamarádkami a známými a žij.. a využívej chvilky s přítelem o víkendech ...jestli počká, nepočká ? Jste mladí..a takhle - má - li to být láska na celý život, tak ten vztah vydrží i přes toto...mám pocit jenom , že ty to vzdáváš...buď to tam protrpíš, nebo to vezmeš pozitivně...já vím , mě se radí dobře, co ? Hm...promiň, jenom to vidím tak...možná ti můj odstup pomůže v řešení tvého problému...možná ne...:))
přidáno 18.04.2012 - 12:16
taron: to co dělám má smysl pro ostatní, pro moji dobrou vůli a mé svědomí, jež by nemohlo nepomoci v těžkých chvílích..
jinak z toho nemám nic než důsledek odloučení a pasti že které se nedá vymotat ať už jest cest tisíce..
přidáno 18.04.2012 - 12:12
taron: nejspíše těžké období po kterém musí zaručeně přijít lepší..
ale mě nebaví pořád jen čekat..další 4 roky..a pozorovat jak mé štěstí mě úspěšně míjí..a co když ani přítel nepočká? Na co tedy potom čekám a proč se snažím?..
přidáno 18.04.2012 - 12:11
Úplně nerozumím , jak dlouho v té pasti budeš, proč musíš dělat, co nechceš...hm...ale jedno..musíš doufat, že bude líp a že to , co děláš má smysl :)
přidáno 18.04.2012 - 12:08
Mlčenlivý: děkuji, jsem si toho vědoma..
a však jsem příliš bezmocné stvoření a zároveň držím klíč, jež jsem nechtela..nesmím ho zahodit, nelze ho darovat...jest jako vězeňská koule věrně u nohy..bolestný a neměnný..pakliže přece jej upustím, bylo by to bolestnější..alespoň pro mě...
vidíš? V podstatě jsem v pasti..
přidáno 18.04.2012 - 12:08
Mlčenlivý: Jo...souhlasím...píšeš bolavé básně odloučení, už delší dobu...my to vnímáme...jak ti pomoci ?
Tím přece, že ti držíme palce a věříme, že vše zvládneš.. a že ti bude líp :)
přidáno 18.04.2012 - 12:00
"Nikdy není zas tak zle, aby nemohlo býthorší a není horší jako když je zle" (Krkonošské přísloví)

Co poradit?
Co říct?
Když ústa němá
s dechem nestačí?

Jak pomoci?
Jak posílit?
Když bezmoci
se nedá poručit?

Jsem tu
a se mnou jiní
pro tvou potěchu
úsměv na tváři

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Můj bolestný šuplík pravdy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Kresleno světlem
Předchozí dílo autora : Nemoci v nemoci

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
štiler
» nováčci
ZUŠ
» narozeniny
Uriziler [14], Honza [14], M&J [10], Richard9876 [10], Roger [14], lidus [14], magdalenka [12], Jakub pěch [12], dollyk [11], S.P [9], erzebeta [5], Maryje [5], Govrid [4], general Buttnacked [4], Roman Bernatský [1]
» řekli o sobě
Umouněnka řekla o DDD :
Bylo mi ctí mít Tebe i tvého kamaráda v mém lit. pořadu, hudba stále doznívá. :) Posunuli jste večer o několik levelů výš! Budu se těšit na další setkání s Vámi i Vaši muzikou, která bezpochyby přijdou!
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku