|
... stále to ešte nie je ono...
|
Syntéza mojich sĺz
je taká dlhá, že tú rieku
zastihla by už povodeň
V učení mám sklz
(čo už)
každý deň Ťa zároveň
cítim v jarnom vánku
Trpím síce nedostatkom spánku
no vo východe Slnka
vidím svetlo Tvojich očí
(Aj dnes sa so mnou Zem zatočí)
A vždy, keď Dunaj žblnká
a ja zbadám pár labutí,
predstavím si nás dvoch v objatí
je taká dlhá, že tú rieku
zastihla by už povodeň
V učení mám sklz
(čo už)
každý deň Ťa zároveň
cítim v jarnom vánku
Trpím síce nedostatkom spánku
no vo východe Slnka
vidím svetlo Tvojich očí
(Aj dnes sa so mnou Zem zatočí)
A vždy, keď Dunaj žblnká
a ja zbadám pár labutí,
predstavím si nás dvoch v objatí

Ze sbírky: Slnku
23.04.2012 13:43
puero: Či píše, sa spýtaj priamo jej, však vravíš, že sa s ňou dobre rozpráva. Naše vlaky majú síce rovnobežné koľaje, ale tiež sa môžu stretnúť v jednej stanici. A práve to, či sa stretnú, či dokonca nastúpime na jedného vlaku, závisí len a len od nás. Našťastie, nemyslíš? :)
18.04.2012 16:36
Tentokrát jsem si nepředstavil tebe za touhle básní. Snad mi to promineš. Tentokrát jsem měl v hlavě obrázek jiné hezké Slovenky. Básničky nejspíš nepíše, ale hezky se s ní povídá. Pověděla by něco, jako ty v té básni? Snad. A třeba jsou koleje po kterých jedou naše vlaky rovnoběžné a bez výhybek. Co myslíš?
10.04.2012 00:44
Yasmin
pěkná :O)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.