

Ona ti dáva slova,
když ty jí hladíš vlasy.
To sa mi veľmi páči. :D :D
když ty jí hladíš vlasy.
To sa mi veľmi páči. :D :D


Krásná báseň, nejvíc se mi líbilo:
"přemýšlet na lavičkách
jež dávno zeleň opustila
stejně jako stromy nad nima"
"přemýšlet na lavičkách
jež dávno zeleň opustila
stejně jako stromy nad nima"


chtěl bych Všem poděkovat za všechny komentáře, já jsem byl dříve petr richter


krásná povídka, líbila se mi, četla se mi jedním dechem, vtáhla mě do děje, prostě nádhera.


Meluzina: Pak jsi mne možná špatně pochopila...nejde o to, že bys snad opisovala...jen Moody se dost detaelně a poutavě zabýval oním přechodem na onen svět...čili jsi to jen nepatrně zmínila, což nemá s Moodyho knihou nic společného...takže originální rozhodně jsi neboj!)) jen sem si myslel, že jsi ho četla jako miliony jiných. Rozhodně pokud se tím třeba zabýváš..pak vřele doporučuji...život po životě nebo tak nějak 3 díly myslím napsal jako bestseller
Jinak souhlasím s tím co píšeš..jen s výhradou té smrti! pokud nebyla jen personifikována! ))Pokud byla jako opuštění..oproštění se..pak je to v pořádku! Otázkou zůstává..proč když se dva milují...mají před sebou onu propast..já osobně to vím, nebot se mi to stalo nedávno a trvá to 3 roky dodnes vlastně...o tom je i má sbírka a soutěžní povídka,takže odpověd nepotřebuju. Život je jak popsaná kniha než peru dojde inkoust...čili je pak těžké někdy bojovat s předsudky, vinou, selháními, neschopností vyjádřit city, které se vlivem nevýchovy nedostávaly jak měly, protože rodiče na tom byli zhruba stejně svými rodiči atd. Je to docela psycho, ale skvěle to zapadá do slovanské kultůry ovlivněné asiatskými vpády, čemuž vyspělejší západ nebyl vystaven. Asi ti přijdu moc složitý co?))
Jinak souhlasím s tím co píšeš..jen s výhradou té smrti! pokud nebyla jen personifikována! ))Pokud byla jako opuštění..oproštění se..pak je to v pořádku! Otázkou zůstává..proč když se dva milují...mají před sebou onu propast..já osobně to vím, nebot se mi to stalo nedávno a trvá to 3 roky dodnes vlastně...o tom je i má sbírka a soutěžní povídka,takže odpověd nepotřebuju. Život je jak popsaná kniha než peru dojde inkoust...čili je pak těžké někdy bojovat s předsudky, vinou, selháními, neschopností vyjádřit city, které se vlivem nevýchovy nedostávaly jak měly, protože rodiče na tom byli zhruba stejně svými rodiči atd. Je to docela psycho, ale skvěle to zapadá do slovanské kultůry ovlivněné asiatskými vpády, čemuž vyspělejší západ nebyl vystaven. Asi ti přijdu moc složitý co?))


poeta: Nečetla. Zase jsem si naivně myslela, že jsem originální. :D Máš pravdu. Mám ráda mytologii a možná s ní zacházím nepatřičně. Ta smrt je spíše metafora přechodu. Ta povídka byla psána pro někoho, proto tam nejsou objasněny důvody toho činu, ale věř mi, že je měla. Ta láska, co jí nabízel, byl jen sen. Nikdy ji nepustil do svého života a nikdy nepřijal její pozvánku do toho jejího. Nikdy se nedozvěděla proč. Proto ho musela opustit, lze-li to tak vůbec nazvat. Lásku nestačí snít. Ta se musí žít. Jinak moc děkuji za tak propracovaný komentář!


Makyna: Láska je produktivita mozku, čili každá taková věc způsobuje logicky závislost na partnerovi, na které není nic špatného..pokud to není ze sobeckých nebo zištných důvodů tedy. Navíc v ní převážně jeden miluje víc...čili od toho se odvíjí pak ta závislost co zminuje meluzínka.))


Seš zde nová a hned taková delší zdařilá povídka ze záhrobí?))
Asi si četla Moodyho co? Ten přechod...
Jinak máš perfektně zvládnuté dialogy a děj volně plyne aniž by se zadrhával...na počátku je snaha o ironizaci a recesi při ,,přijímání" na onen svět...to s tou tužkou brilatní.
Na konci mi nesedí ten Hádes..nebot tohle je řecký mýtus posmrtného života, který mi jaksi nepasuje na středoevropské pojetí, ale proč ne? osobně si myslím, že by na tolik nebožtíků jeden vor nestačil...ale to jsou jen pragmatické spekulace.)))
No potom se tam zabýváš morbidností žití a štěstí v životě...partnerova láska ti nestačí a tak spácháš sebevraždu..tedy ne ty, ale hrdinka příběhu! To je trochu dost sobecké a bezohledné ke všem ostatním ne? ale nebyla by to první taková záležitost, sám sem měl možnost takovou citlivou dívku poznat osobně a měl sem o tom povídku...kterou sem ztratil...proto tuhle věc dobře chápu! A jsi dost vypsaná...máš velkou slovní zásobu, jsi schopná tvořit metafory a personifikace smrti třeba...ale s takovou dívkou bych nerad chodil osobně!! se lvem musí být žena štastná až na věky! )))a naopak samozřejmě.))
Asi si četla Moodyho co? Ten přechod...
Jinak máš perfektně zvládnuté dialogy a děj volně plyne aniž by se zadrhával...na počátku je snaha o ironizaci a recesi při ,,přijímání" na onen svět...to s tou tužkou brilatní.
Na konci mi nesedí ten Hádes..nebot tohle je řecký mýtus posmrtného života, který mi jaksi nepasuje na středoevropské pojetí, ale proč ne? osobně si myslím, že by na tolik nebožtíků jeden vor nestačil...ale to jsou jen pragmatické spekulace.)))
No potom se tam zabýváš morbidností žití a štěstí v životě...partnerova láska ti nestačí a tak spácháš sebevraždu..tedy ne ty, ale hrdinka příběhu! To je trochu dost sobecké a bezohledné ke všem ostatním ne? ale nebyla by to první taková záležitost, sám sem měl možnost takovou citlivou dívku poznat osobně a měl sem o tom povídku...kterou sem ztratil...proto tuhle věc dobře chápu! A jsi dost vypsaná...máš velkou slovní zásobu, jsi schopná tvořit metafory a personifikace smrti třeba...ale s takovou dívkou bych nerad chodil osobně!! se lvem musí být žena štastná až na věky! )))a naopak samozřejmě.))


Mně připadá, že oddělit lásku od závislosti je někdy těžší než se zdá. Proto se mi líbí, že na to tvá báseň upozorňuje...


no mám pár technických poznámek:
1) do ulic bych rozhodně nechodil posilněn lihem, to akorát pomůžeš policajtům v tom, aby ti snadněji přišili nějaké porušování veřejného pořádku nebo tak něco, když to budou potřebovat
2) "sme spasitelé naší vlasti" - tohle bych se nikdy neodvážil napsat. To zda byl někdo spasitel či udělal víc škody než užitku vždycky ukáže až historie.
1) do ulic bych rozhodně nechodil posilněn lihem, to akorát pomůžeš policajtům v tom, aby ti snadněji přišili nějaké porušování veřejného pořádku nebo tak něco, když to budou potřebovat
2) "sme spasitelé naší vlasti" - tohle bych se nikdy neodvážil napsat. To zda byl někdo spasitel či udělal víc škody než užitku vždycky ukáže až historie.