ŽblaBuňka: vzkřísit je marné, a zabít ji, jako odpoutat se od ní :)

Jako obvykle zajímavá myšlenka. :-) Jen slovo "gympl" mi poněkud nezapadá do té atmosféry. Všuda samá příroda - muž, les, krajina - a najednou do toho gympl. Navíc je to jediné nespisovné slovo, celý zbytek je laděný spisovně; prostě tam nezapadá.

Hm. A prečo zimomriavky? Zo sentimentu? ;) Čo je to "střenka?"

Yana: Ďakujeeeeem. :)

Páni :)) Moc se mi líbí teda až na to zabití lásky to ne Ale né hezká :))

asi mě zaujalo to, co Yanu: ty zdvojené smysly....ty doopravdy dokreslují kouzlo okamžiku :)

zřejmí to strašně celý kazí
Ze slov se s lehkostí vytrácí čas...paráda

líbí

zajímavě napsano

úžasný konec :))

Dívat se jen pár kroků před sebe, užívat si to štěstí tady a teď, ano, to člověk pochopí když něco prožije. Žít jen tento okamžik...Asi opravdu vlastní zkušenost? Hezky si to napsala, líbí se mi i ta nastíněná moudrost a zamyšlení v závěru

Vyvolala ve mně vzpomínku, ve zkratce: moje sestra po nehodě na ARU, moje dětství, kdy jsme věřily že každý máme svoji hvězdičku(možná věřím dodnes), a moje přání, aby ta její nezhasla. A nezhasla, sledovala jsem ji téměř celou noc kdy nejvíce bojovala. Povedená báseň.

i mně se líbí, je v ní vlastně i hloubka, děti, alou od počítačů a vstřebávajte tu letní nádheru!

ou, tak od půlky je úplně úžasná, úplně se na mě přenesla melancholická nálada z té básně

ŽblaBuňka: Yasmin: PrimaDen: oslov radek: Homér: Deda stop cekatel stop Vsem stop Vsem stop Vsem stop Dekuje stop :-]

Ajdalas: ..díky za zastavení. Jsem ráda, že se líbí.

zabít lásku

... příliš snadné, ale vzkřísit ji ...

do stejne reky stejne dvakrat nevstoupis. at chces, nebo ne..

dobrýýý

:OO četla jsem tak.:) je to pěkný, dost pěkný:)))