jo, dobře to znám, i to že je to úsměvné, ale časem víš, časem to začne být spíše k pláči, protože pak už ti lidé neví vůbec nic
Homér: abych se přiznal ... ne ... ale měla tam vodu, takže to mohla dát ... :)
puero: :) ... ta studna ... to je vlastně potřeba být sám ... jsem chlap a tak nechci říkat "depka" to je pro ženy ... Často si vlezu do studně, abych např. něco napsal ... :) díky za komentář
- Jen jednou kvete máj. -
... když pokvete celý život, tak to stačí ... ;o)))
... když pokvete celý život, tak to stačí ... ;o)))
Trochu smutný,nostalgický,ale pravdivý.Čas už bohužel vrátit nejde,ale tahle básnička je moc příjemná a není třeba se k ní vracet a něco měnit :)
joooo to byly časy,pustil jsem si odkaz a mrskám tu sebou do rytmu:).....a jistě máš právdu,je třeba žít a nesedět někde v koutě.Moc dobrý.
I minulá báseň byla silná,ale tedle je mi bližší trochu asi,protože mám v srdci dva lidi s tímhle postižením.A onu jiskru vidím jen u jednoho :(......ale myslím,že litovat nemusíš,ta paní si Tě pamatovala v tom nejlepším co jsi jí dávala a i s tím odešla.
Hmmmm...to temno v Markovi je zajímavý nápad, který dal příběhu zas další význam :)
Každý svůj koutek má, kam se rád utíká, mne by studna nenapadla, je tam nevlídno, i když pramen vláhu dává, na mě má moc mokré dno.
oslov radek: traken: Imber: DĚKUJU MOC!!! Moc mě to těší :-))

