Pobavte se kluci. Proč si myslíte, že jsem konformní? Jsou to mé životní zkušenosti, které mohou diametrálně odlišné od vašich. Poopravím pojem bohatý, momochodem tento výraz je použit v bibli, člověk lpící na majetku. Apropos, četli ste vůbec bibli?
Je to spíše próza a je to příliš osobní na to, abych to nějak komentoval...
Jeden z vrcholů Kutné Hory...a pak ještě ta narychlo sepsaná na konci večera...smekám pane...
Leslie: Jsem rád, že je tak vykladatelná. Já ji popravdě psal s jednou jedinou myšlenkou, kterou nebudu reprodukovat. :)
To samozřejmě chápu ;-) I tak to na mě působí tak, jak jsem psala v prvním komentáři. Ale je to vlastně fajn, dá se tam toho najít mnoho, a to mě baví, dělat si vlastní výklady.
Náčelník Holá Ruka: A mně se to zase líbí víc tak, jak to tam má Nowiš.
Hehe... Znám podobné pocity. A líbí. Jen bych si pohrál s tim koncem, krásně by mi tam sedělo
"je mi lehko
a je mi fajn.
A je mi jedno,
že jsi na mě stará."
"je mi lehko
a je mi fajn.
A je mi jedno,
že jsi na mě stará."
Leslie: (Já jsem ten mrtvej! Ale pššššt!)
Leslie: No ono se to musí brát dohromady s tou první strofou, žejo - páč ta mluví o tom, že spolu bloudíme světem - poté se v TOM světě najdem a pak zase ztratíme :)
Nevím, no. Víc by se mi asi líbilo, nějak "A když se ztratíme, tak víme, že se záhy zase najdeme". Vím, že se ti to tam rýmuje tak, jak to tam máš, ale klidně bych básničku zkusila trochu překopat.
Takhle má něco do sebe, ale působí tak trochu beznadějně, jako nenaplněná láska, láska na jednu noc, nebo tak něco. Pokud to ovšem nebyl úmysl. V tom případě by se mi takhle líbila. A čím víc ji tak čtu, tím víc se mi vlastně líbí. Hezky zní. Možná by se to taky dalo vyložit jako zakázaná láska. Nebo láska, kdy se dva lidi milují, ale nemají čas/příležitost být spolu a ví, že po těch vzácných společných chvilkách se zase vrátí (ztratí) zpátky do svých životů.
Takhle má něco do sebe, ale působí tak trochu beznadějně, jako nenaplněná láska, láska na jednu noc, nebo tak něco. Pokud to ovšem nebyl úmysl. V tom případě by se mi takhle líbila. A čím víc ji tak čtu, tím víc se mi vlastně líbí. Hezky zní. Možná by se to taky dalo vyložit jako zakázaná láska. Nebo láska, kdy se dva lidi milují, ale nemají čas/příležitost být spolu a ví, že po těch vzácných společných chvilkách se zase vrátí (ztratí) zpátky do svých životů.
Já pořád čekám na tu sbírku. Mít to tak všechno pohromadě, moci přivonět k papíru s tvými verši, brát si je do přírody! To bych si přála. A taky bych mohla své blízké obdarovat nejkrásnějším dárkem.
Líbí se mi. Krásný vyznání. Je neotřelé, plné originálních obratů a má moc pěknou melodii. Akorát to poslední slovo už mi tam nějak nesedí, myslím, že je zbytečný, to, co říká, tak nějak vyplyně samo už i z předchozích veršů a celého vyznění básně.

