No pokud ta avantgarda v tomto případě znamená dokonalé zmatení čtenáře, tak se teda povedla. Jsem z toho úplně mimo.

Ani tahle se mi nelíbí. Je to dlouhé, nezáživné, rovné závorkové, nekonzistentní a traumatické ne-li přímo psychopatologické. Budu to muset něčím zajíst.

Abych doplnil jayjaye: není tam ani prostor pro přírodu a haiku je především přírodní poezie. Jak napsala Dott, je to jen obyčejná oznamovací věta. Nic víc.

Ehm, teda několikrát jsem si musel zkontrolovat jestli autor textu sedí, nebo je to omyl. Pfffff

Helejď ta básnička se mi líbí. Jo. Mám z ní takový čerstvý čirý dojem. Ale stejně ti vytknu dvě věci, které se mi tam nelíbí. Tak zaprvně forma: ono je fajn odvrhnout konvence a svazující prvky literárních forem a úpravu, ale jak přijdou na řadu otazníky, tak není kam uhnout a věty prostě musejí začínat velkým písmenem ať chceš, nebo nechceš. Jak se objeví otazníky, výkřičníky a tečky, prostě to co ukončuje větu, tak tam prostě to velké písmeno být musí, jinak nemají tyhle znaky žádný význam. No a ta druhá věc je polemika nad myšlenkou. Nikdy nikdo nikoho nenutí nedělat nebo dělat na někoho dojem (sakra to je věta! 5 záporů za sebou, teď jsem trumfnul i Wericha s Voskovcem). Nikdo po nikom nechce, aby ze zavděčil, ale rozhodně bych z toho nedělal životní krédo, protože žít si jen pro sebe a radovat se jen sama pro sebe je egoismus a pozérství. Vážit si sama sebe je jedna věc a vážit si jen sebe je věc druhá. Nasadil bych to leda jako terapii pro deprimované sebevrahy s pocitem méněcennosti, ale jinak je správné dělat dojem na druhé, vylézt z té své bubliny a vyvolávat reakce.

at umre žid, ateista nebo křesťan nastane to samé, jen to jak by to interpretovali bude jiné. zjednodušeně, pro každého nemusí anděl nebo čert vypadat stejně ikdyž to bude ten samý.

Velmi malebné. Být to čínskými kaligramy vyvedeno na papírovém svitku s originální tušovou ilustrací, zarámoval bych si to a vyvěsil nad krb, abych vonnou tyčinkou mohl obětovat větrnému bohu trochu toho vonného kouře.

Stavba verše je kvalitní. Teda ten konec 4. řádku - tam patrně nemá být tečka, ale čárka, nie?

Po obsahové stránce, no je romantické si myslet, že v tom je někde svoboda. Jenže není. Bezďáci jsou otroci, rozhodně nejsou svobodní, leda si to myslí, nebo si to o nich může někdo myslet. Ale nemít domov je spíš vrchol nesvobody.

příšerně složité až nesmyslné

Člověče jo, bezva čteš se bezvadně i přes tu občasnou hantýrku. Ty ji totiž umíš docela fajn. Má to spád, má to vtip. Jen mi tam chybí, jako zvědavé ženské, co že se jí to vlastně stalo, prostě necháváš čtenáře tápat tam, kde by měl vědět. Jinde ať si klidně tápe a domýšlí, ale ty zásadní věci (což rozbitá palice je) by vědět měl. Pro mě, ale přesto dost dobrá.

VKate: děkuji, těší mě to. :)

Hladivé počteníčko,

co třeba?

třpytící barvou
malíř namaloval hvězdu
matná zůstala

mám haiku ráda, promiň, že ti do toho kecám. Klidně mě pošli k šípku. Právem.

mně se taky líbí :)

Je to.. je to zvláštním způsobem procítěné. Líbí.

jayjay: děkuji za komentář, myslím, že tato báseň nemá ani hlavu, ani patu, ani začátek ani konec. Je to jen dávná emoce dávného okamžiku a to tak osobního, že asi nebyla ani vhodná ke zveřejnění.

Pěkně načrtnutá báseň. Ale zdá se, jako by stála na hlavě. Co ji takhle postavit na nohy?;-)

BorůvkaB: Děkuji moc :))) K niti.. no, kdo ví, ví! Ale paradox je, že se doopravdy jedná o niť.

Stěžuješ si, že nemáš žádný komentář. Ale kdo by se psal s komentářem na tuhle.. no.. normální větu? Co je na tom poetického? co je ta myšlenka? kde je moment překvapení? kde to ve mně vyvolá emoci?
Nikde.
Haiku není o tom, že napíšeš pár slov.
To bych ti mohla napsat "haiku" jako reakci na tohle tvoje dílo:

Ne ne ne ne ne
ne ne ne ne ne ne ne
ne ne ne ne ne.

Hezká.