Hezké

díky

líbí

také jsem si v tom dílku našla své, někdy mě právě v lesích napadá, ano přesně takhle to tady vypadalo před mnoha lety, vnímám ten útěk před tím naším "rychlým světem" do toho lesního pomalého, hezké dílko, řekla bych v závěru hlubší než se na první pohled zdá, líbí se mi i to jak začátek je rychlý a mnohem jednodušší a jakoby myšlenkově graduje k závěru

ŽblaBuňka: nejlepší plán

veronika: polly: Makyna: Muchas gracias señoras!

:-) Pěkná!

Utekla bych taky :-). Někdy. Povedená.

gabkin: neučesané? však jsem to taky vymyslel v lese a zapsal až pak.

byl by to docela dobrý program pro občanské hnutí
.... nechte mé sny žít! ( jen tam nepustit politiky)

když píše život naší rukou... je to znát.

Yana: dobrá, zajdu

uteč ještě výš.. až do skal a kleče. Budou tě rušit jen svišti a kyslíkové křeče.

promiň, prostě jsem neodolal dodat něco k tvému výkřiku.
A musím dodat, že jsem to četl několikrát a pokaždé mě upoutalo něco jiného. Je to psáno tak nějak neučesaně a o to více přirozeně. Netlačí to k názoru a dává to prostor si v dílku hledat.

trochu mě překvapilo zařazení, málem mě to odradilo, jinak něco podobného se mi také stalo a také nevím zda to byla pravda, či sen, či jen má fantazie a rozpoložení po smrti tatínka, s kterým jsem se díky okolnostem nestačila rozloučit, není to špatné, mimochodem četla jsem i tvoji předchozí povídku, četla se příjemně

aha, no mám tu zbytek včerejší buchty, je opravdu slaďoučká, tak jsi zván, je úsměvné tvé přiznání a milé

jasně :-) já jsem to věděla už předtím

opravdově vyjádřený pocit:-),věřím:-)

Yana: moc Děkuji, chybělo mi tam jedno písmenko, schválně jestli ho objevíš

Davidsoft: samozřejmě, že pravděpodobnost, že bych si rozuměl s takto náhodně vybranou osobou, se limitně blíží nule. To vím.

Smutné na této úvaze je to, že jsem ji ukázal několika lidem a ti mi napsali, že podobný pocit chápou. Prý „daň za modernitu, řečeno s Marxem“ napsal zase někdo jiný.

Posléze jsem si začal hrát s termínem „izolacionismus“ - to je termín týkající se zahraniční politiky. A zajímavá věc se ukázala - takováhle izolace v měřítku jednotlivců je docela hezká metafora izolace v politice, všelijakých těch národnostních válek atp.

„Nesbližuje to, když jsou lidé spolu, ale to, když spolupracují.“ Jaká pravda! Krásně to vysvětluje, proč jsou občani města schopni uspořádat pogrom na vedle stojící gheto! (čtu teď Příběh Biafry, proto ty národnostní potíže)

Nejsem odborník přes haiku. Mně se to líbí jak toje.
Bezva.