no.. upřímně.. tenhle styl básní mi prostě nesedí.. je to těmi použitými slovy.. to fakt nemusím.. :)

Připomněla mi jeden kousek z Darmoděje od Nohavicy - "stál měsíc nad domy, jak čírka ve vodě, jak moje svědomí, když zvrací v záchodě"

Taková drsná. Charakterní.

Romantické, takové staré, vznešené, krásné.

úderná, jako hřebík, co se vrazí do nohy.
(pro múzu snad stojí za to stát se fakírem, tho)

Působí na mě jako napůl zapomenutý sen, u kterého si člověk za pár let není jistý, jestli to opravdu byl sen, nebo se to (někdy, někde) vážně stalo.

casa.de.locos: Nj, tenhle rým se rozhodně mezi mé nejoblíbenější nezařadí :D Jde spíš o smysl. Jinak díky, nejen za zajímavé přirovnání :)

ó! konečně něco, co není spisovné! to se mi libi, bo se nemusim starat o ňake i ý a ešče to má todle, atmosféru.

casa.de.locos: Zážitek víc než pěkný. Díky za koment :)

Amelie M.: Díky, vyšší ambice momentálně postrádám :D

nerozumím. možná prvním pár řádkum, ale pak se ztrácím v deliriu. připomíná mi mechanický pomeranč, jako všechny tvoje věci. (jen ten Bog tam není.)

Amelie M.: Díky :)

Krásně těžká, jako brokát (hodně vyšívaný, s fleky, které časem zhnědly) a zároveň dvacetileté svědomí zvracející do záchodu. Skoro próza, skoro zpověď, skoro natrávené zbytky emocí. Těch intenzivních.
Škoda toho "hloubš", úplně mi to dalo facku. (a ne v dobrém slova smyslu.)

krku/následku? vážně?

(jinak lehká, ezoterická básnička. kdybych ji měla k něčemu přirovnat, napadá mě polodrahokam broušený do tvaru nějakého zvířete.)

Proč mi při čtení vytane na mysli slovo "kastrace", na to se budu muset zeptat Freuda.

!
palec hore, nevím, co bych ti vytkla (absenci audia), s tím, co chtěl básník říci (či co nechtěl řícim ale stejně řekl) souhlasím

Možná, že rýmovaná by byla ještě údernější. Jinak, jo, dobrý. R.I.P.

Nemám ráda hojný výskyt slova "děvka" kdekoli (nadávat se dá mnohem kreativněji, zvukomalebněji a ještě bez urážení prostitutek), nicméně je to autorova volba. Solidní vnitřní mono?dia?hemi?log,

"Já hraju,
Jednou offside,
Po druhý faul.
Po třetí fail."

se mi moc líbí.

Mám srdce, tedy nesoudím. Zážitek jistě pěkný :)

Orionka: Na ně (koho, co? schoulené) historie zapomíná :) Asi je to matoucí.

Amelie M.: Hlavním účelem té povídky bylo právě vykreslení charakterů sester Janů, protože ty charaktery již delší dobu "probleskovaly" v seriálu Ester Krejčí, ale nebyla tam příležitost k tomu, aby se plně projevily. Takže podle tvého komentáře soudím, že se mi můj záměr povedl. :))

Zájmy a city jsou součástí určitého celku, který tvoří všechny příběhy z prostředí Eichlerské dopravně demokratické republiky. Ale konkrétně u této povídky jsem chtěl/a, aby se dala číst i samostatně a aby ji mohl přečíst a pochopit i čtenář, kterého EDDR nezajímá - účelem bylo vykreslit sestry Janů, ne kulturu, ve které žijí. Připadá mi, že čtenář, kterého ty souvislosti zajímají, na ně může přijít při čtení dalších děl... Ale budu nad tím, jak čtenáře uvést do souvislostí, uvažovat.