Poslední týden jsme se kvůli zkoušce věnoval japonské kultuře a vzhledem k tomu, co jsem se dozvěděl o haiku musím říct, že je to navzdory všem komplikacím, hlavně těm jazykovým, povedené.

lakomec: samiVdavu: Děkuji :)))

Takova cista duse :)

:)

Obrázek mi připadá velice povedený. Haiku si netroufnu hodnotit (nejsem na to odborník).

Hezky podáno. To přirovnání k alkoholu není špatný nápad. :-) Taky zkusím:

Jägermeister též je prevít,
Účtuje si extra cenu,
Když zavoláš divočinu. :-)))

Souhlasím s A42. Pobavilo mě to a dává to smysl.

Je taková odpočinková. I když možná pointa mohla být trochu hravější... Ale i tak si klidně ještě přečtu další. Nepíšeš špatně. :-)
Vybavil se mi jeden vtip, kde v takovémto příběhu figuroval místo plastu sloní chobot. :-) Fungoval výborně, ale od té doby se pán raději vyhýbal chození po trávníku... ;-)))

Velmi mi to připomíná českou dekadenci z přelomu 20. století. Ta harfa mi zase trochu evokuje Máchu, tomu se prostě nikdo nevyhne a nechápu to jako mínus.

Beru to jako výčet jaksi významově zhuštěných obrazů, který sugesci nálady dodává intenzitu. Pokud chápu dobře, tak nálady úpadku, rozkladu, beznaděje. A z tohoto hlediska se podle mě záměr povedl.:)

A ještě, pěkně volená slova.

Jako celek se mi toto dílko líbí, je dostatečně naléhavé, místy mnohoznačné. Zajímavá a upřímná výzva. Tentokrát mě trochu brzdí forma, mnoho interpunkce a velká písmena u osobních zájmen považuju za zastaralost. Nespisovnost v předposledním slově na mě působí vůči zbytku textu zvláštně.

Květy nebo klín?
Květina nebo člověk?
Takové básně chci číst častěji. Nejlepší je druhý řádek. Celkově je to dobře uchopitelné, pro čtenáře pohodové, ale ne laciné. Poměrně dost básní končí časovým údajem nebo neurčitostí, zde mi to ani tolik nevadilo, když už déšť, tak je alespoň kyselý.
Jen tak dál.

Skvělé!!! Jenom bych vynechala z věty "Když lháři v tom tichu mlčí" to slovíčko "tom".

Nesedí mi tam věty typu: a já jen se křenit umím / proč já jsem taková ... Jsou špatně konstruované, drhne to.

Dělám podobné věci! :D Dokonce jsem si vytvořila fotoalbum z knihy. Na jednu stránku vždy nalepím fotografii a na stránce vedle podtrhávám slova, či věty, které nějakým způsobem korespondují se zážitkem na dané fotografii. Je to děsná legranda to pak číst. Mnohdy naopak velmi hluboké a citlivé.))

Nejen, že jsou tyhle básně zajímavé způsobem jak vznikly, ale rovněž i obsahem. Bohužel to rovněž poukazuje na to, jak nekreativně se k básním obecně přistupuje a jak dobrý cit pro psaní oproti zdejšímu průměru máš. Ze dvou stránek jsi schopna vytvořit lepší celek než ostatní z nekonečna. Tleskám.

casa.de.locos: Děkuji za komentář. Přepsání je čistě z praktického důvodu. Obávám se, že by se to tady opravdu špatně četlo. Ale jinak naprosto souhlasím, v té knížce se mi to taky líbí daleko víc :)

Zábavné experimenty, které si hrají s jazykem, mě baví. Báseň má dýchat za čtenáře, a to se daří. :)

To je klasický ženský postoj: nesnadné vyrovnávání se s pravidly, potřeba jejich přeměny a přizpůsobení svým pravidlům. Tvoří vůbec ženy taky nějaká pravidla?

Vskutku - je to typicky ženské. Bosorky a kankán.. v celku je v tom ale cítit spíše rytmus Fantoma opery od C.M.v. Webera. Každý funkční básnický obraz se počítá. Dobrý výsledek.

Smutné. Ale ono asi vždycky u pohádek záleží, kdy je autor utne. Kdyby po těch šťastných závěrech pokračovaly, všechny pohádky by skončily špatně. Vraždou, šílenstvím, smrtí. Hloupý Honza by byl v manželství s arogantní princeznou nešťastný a po dlouhé době, co by se upíjel k smrti, by se musel oběsit, protože by ho ta potvora naleštěná stejně podváděla a na jeho parohy by si delegace a předáci odborů mohli věšet kabáty. On sám by si jistě vyčítal některá špatná politická rozhodnutí, kdy zatočil se zlými ministry a dal je popravit, ale byli to otcové rodin! A ta sedmihlavá bestie? Že ohrožovala veřejný pořádek a představovala bezpečnostní riziko? Sakra, vždyť to byl jedinečný zoologický exemplář, každé ZOO, každý Jurský park, by po něm skočil a na turistech by království vydělalo jmění! Darmo mluvit. Všechno má dobrý konec, jen na jakémsi pomyslném vrcholu konjunktury, za níž už vypravěč ve sledování příběhu raději nepokračuje, jinak by děcka neusnuly.