Touha bosorky

Vskutku - je to typicky ženské. Bosorky a kankán.. v celku je v tom ale cítit spíše rytmus Fantoma opery od C.M.v. Webera. Každý funkční básnický obraz se počítá. Dobrý výsledek.

Ach jo, nádhera, typicky ženská báseň - duše... mě nejvíce oslovily ty žluté růže, kdysi jsem se neměla ráda, milovala jsem jenom krvavě červené, nebo růžové, pak přišla na řadu bílá růže a teď miluji i žluté...
jo, jsi typická ženská :-)))))
souhlasím s kmotrovem, jdi do toho, máš úžasné básně, co si na nic nehrají a jsou plné citu a touhy...

Tohle je tvoje top věc!!!!!
Rád to čtu znovu. Nezáleží na tom kolik toho napíšem. Důležité je jakou to zanechá stopu.
Je to dynamické, spontánní částečně zahalené, je to dokonalý odraz ženské duše v její přirozenosti.
Ty víš, že tohle tě reprezentuje. Reprezentuje to to cenné co je v tobě. Seber odvahu a šiř to!
Vydej výběr z díla, kdyby Tě přežil jediný výtisk stojí to za to!
Internetový literární server je úžasná věc, ale je to něco za něco, můžeš publikovat, ale tvá díla se utopí v moři dalších.
Seber odvahu, jediná báseň, která přetrvá má větší cenu než stovky těch co se ztratí.

To přece není o tanci :). Krásně čarovná, roztoužená, plná fantazie.

nemám slov a tolik, tolik bych chválu pěti chtěl

Krásně vyčarováno, úplně je cítit ten tanec kouzel.

Někdy autor ani nemusí tak čarovat se slovy, aby čtenář odcházel svým způsobem očarován.
Báseň se mi nejvíce líbí uprostřed

kde jsou ty chvíle
vlhký klín
zbylo jen víno
pachuť
blín

paráda.
Sama, sama, sama, sama. Někdy je to až příliš zřejmé, ale umění tvorby pasáží, které dodávají myšlence i vůně, chutě a barvy, jsou tím kořením, kterým lze čtenáře doopravdy upoutat. Uvítal bych ještě trpčí bosorku, ale i tak to byla příjemná zastávka!