ŽblaBuňka: A přece jen přišel. ;-) Děkuji za návštěvu.

A42: Ano, někdy je škoda právě to nevyplutí. Jen není vždy snadné rozpoznat, zda vyplout hned a nebo si ještě počkat.
Děkuji za komentář. Ta slova ze mě prostě takhle šla.

Amadeo´´: Tak to máš pravdu. Někdy opravdu není lehké zvolit. A zda je nebo byla daná volba správná? Někdy poznáme vzápětí a někdy ukáže až čas... Můžeme jen na tom všem si něco najít. Nakonec vše může mít svůj smysl, snad. :-)
Děkuji za návštěvu. Jsem ráda, že se ti líbila. Držím palce při plavbě a přeji příznivý vítr. :-)

… cesty zřídka vedou dveřmi…
bohužel vedou, a často, a nejčastěji těmi zamčenými

korálek: Není zač! A určitě nahlédni, jsou tam obrázky! :-)

jojo, coby kdyby...
"kdyby sem to byl věděl, tak by sem sem byl nechodil" ;o)))
ale teď vážně, vážně dobrý

déšť nemůže být nikdy klišé, vždyť k nám padá z nebes výše ;o)))

u mne dobrý

líbí, velmi se mi líbí

slnečnica: 100 % rozhodně dodržet nejde, ale právě proto by se mělo dávat větší pozor na to, co jde, ne? :)

Už jsem Ti tohle kdysi psal a asi se budu opakovat ale před tím, než tu dílo vložíš, bylo by dobré zkontrolovat překlepy a hlavně pravopisné chyby. Když se objeví jedna nebo dvě, dá se to přehlédnout ale tady je jich bez přehánění snad sto. A už tak ne moc umělecké dílo ty chyby sráží ještě víc. Promiň mi tu upřímnost, obvykle bych to přehlédl ale tohle už je i na mě (a to jsem hodně slabý kritik) moc.

Přijde mi to taková zbásněná úvaha. Zajímavě zpracováno. Myslím, že ty otázky si často klademe na moři každého dne. Škoda nevyplout na moře širé.

Bezva!

Já déšt taky moc rád, čert vem klišé :) Ale co mě dostalo je název sbírky, ten je fakt jedinečný :)

Hezká... Zaujala mě mimo jiné i proto, že dost často si na takovém vratkém prámu připadám i já. Se stejnými otázkami i obavami, zda vrhnout se do nevypočitatelných vln nebo zůstat v bezvětří. Těžká to volba a ne vždy se člověk rozhodne správně.

Pajalord: Děkuju :)

kmotrov: Díky za názor. Koukám, jak text si žije svým životem. Já to brala jako hříčku o roztěkaných cestách. Ty v tom vidíš protest proti šedivosti života. Každý holt máme jiné oči, to je kouzlo rozmanitosti. Akorát nevím, kde jsi v tom našel něco o touze po sociálních jistotách. Že by na těch cestách dveřmi?

Je to takovej uhlazenej protest (to není kritika, jen konstatování) proti odevzdanému šedivému životu.
Ano, cesty zřídka vedou dveřmi, ale toužíme přece po sociálních i jiných jistotách.
Jediná ryba, která plave po proudu je mrtvá ryba (argentinské přísloví).

Nemá smysl, aby tohle komentoval muž, takže to nechám kolegyním. Jenom jsem si vygooglil co je to oxytocin.

Hodně obyčejná slova a hodně neobyčejný postřeh. Není to u tebe poprvé...