Protestní báseň, pokud rukama neumíš dřít někde na poli není důvod protestovat, můžeš s tím začít (nebo cokoli jiného proti čemu protestuješ).

Marnost, která se skrývá za pozérským smíchem?
Nemám co bych vytknul.
mohl bys to umocnit opakováním:
jak zaseknutá deska
jak zaseknutá deska
jak zaseknutá deska...
ale na to můžeš mít jinej pohled.

Rozhodně to je zajímavé.
...osobám bez ztrát, bez zisků.
Záměrně si obžalovala průměrnost, nebose ti to tam jen tak hodilo?

V první sloce jsi žalobce ve druhé si pokorně sedáš na lavici obžalovaných. To je dobrý!
Vázaný verš je háklivý na rytmiku, ve druhé sloce bych viděl v tomto směru rezervy.
Ale snese to víc, než trochu kritiky.

Gorwor: Díky moc.

Kéż bych ovládala psaní na takové úrovni =)

to je hodně stará historie.líbí

k zamyšlení

Nebásník: Tak to je dobře! Jsem rád, že se to někomu líbí do té míry, že mi to dokonce i napíše do komentářů...Díky! :-)

krásně poskládaná, niky.. to mě hodně oslovuje.. ;)

ano!! :)

skvěle vystiženo, milý žblabuňko..

velmi pěkná a originální povídka.. hlavní postavu vnímám jako někoho výjimečného, odlišného od ostatních a přesto tak blízkého..působí na první pohled odosobněně a možná lehce nedůtklivě a chladně, přitom, když se ho snažíme vnímat, prozradí ho jeho chování a myšlenky a svět se obrací.. najednou je z ní člověk citlivý, velmi vnímavý, s vlastním názorem, vysoce inteligentní.. jen má svůj vlastní svět, který není obehnaný až tak vysokým plotem, přes který se druzí nemohou dostat, jak se může zdát.. i tu myšlenku jsi tam vložil/a sam/a.. - " Líbilo se mi, že se stále ještě snaží navázat se mnou kontakt. Většina lidí to vzdá nejpozději po dvou větách; takoví mi nestojí za seznámení, protože mi nedají příležitost, abych je mohl/a poznat. "

a víš co je nejlepší? takhle, jako tu postavu z povídky, vnímám já tebe.. i když mívám pocit, že jsi z jiné planety, než já, jsi mi blízký/á..

Amelie M.: Děkuji. :-) Je poznat, že na rozdíl od postavy mé miniatury přemýšlíš. Pochopila jsi to správně.

možná je to báseň o lásce.. o vzrušující a utajené lásce.. každá kolej má svůj směr, ze kterého nesmí vybočit, aby nedošlo k nehodě, stejně jako ty další vedle ní.. jsou tak blízko a přeci tak daleko od sebe.. mezi nimi prázdno, které se v určitých úsecích spojuje.. na malou chvíli.. v nekonečnu.. hezké.. moc

zvlášť druhá sloka mne svou myšlenkou hodně zaujala...

už v úvodu jsem odhadla pointu, což mi nikterak nesnížilo dobrý pocit z dílka.. opravdu dobré k zamyšlení, z vícero stran.. někdy jdeme za něčím, co nám přijde logické a správné a přesto.. přitom nám může snadno uniknout ta pravá podstata.... moc pěkné! :-)

ach.. ta je příjemná.. a ten závěr.. :)

vždycky mě pobaví, jak umíš uchopit různé životní situace :)

Yana: vidíš, ani mi nedošlo, jak se dají "líná gesta" vyložit.. čteš pozorně, to mě těší, děkuju! :-))

kmotrov: pokud je to příjemné dusno, pak je to vlastně poklona... děkuju! .. a v pohodě, představivost funguje, proč ne?! :))))