Ach..To je tak něžné:-)Tak jemné..Zamýšlenívzbuzjící:-)A moc krásný, sametový, zpěvný hlas...

Tvůj hlas je hedvábný... :-) Půvabný..Krásně čteš....Krásně píšeš....Jsi procítěn.. :) Ty sám jsi jeden obrovský zjev procítěnosti, obdivuji:-):-):-)

SOUZNÍLKA: Těší mě, že v mé slovní zásoba vidíš krásu a moc děkuji za komentář.

jéééTy jsi roztomilýýýý hihiiiiii:)))Roztomilounký ..aaaach :-):-)Tvoje barva hlasu..Tvůj přízvuk:) Tvé humorické provedení:-))chichiíí:)Tvoje krásná slovní zásoba..Zasnila jsem se do té krááásy a úsměvnosti.

nádhernéééééé neskutečně, hluuuuuuuuuuubokééé..

Hanulka: Já vím, nechal jsem se unést. Je to jen další zbytečný hlod. Dík za čtení.

Kouzelný na tom je, že když teď napíšu třeba slovo kremrole, tak zbytek už zařídí vaše fantazie. :D

Homér : když nelíbí, nekomentuji, když líbí napíši. "... život plyne jak voda a smrt je jako moře, každý k moři dopluje …". I tak děkuji.

Chvíli mi trvalo, než to naskočilo, ale už to všechno vidím a možná trochu jeho pocitům rozumím :) Jak básně působí na každého jinak, mě to vrátilo do dětství ... třeba ty kašlavé kvítky v prachu pod odřenou lavičkou, na které sedím, čekám na autobus a školní brašna mě dře do ramenou :))

Je to tak fatalistické, až děsí. Vstupuje do nás pokora z přesvědčení nebo z rezignace?: Ach jo.

Dickens: takový komentář mě moc těší.. tohle byl záměr textu.. aby lidi začali přemýšlet.. děkuju :)

Immotyob: je těžký, poskládat myšlenky tak, jak by člověk opravdu chtěl, ale tady mám sama pocit, že jsem řekla to, co jsem chtěla.. děkuju ti :)

Zamila: vygůglilo se mi, že je to něco z nemocničního prostředí? kde se vzala ta báseň?

Immotyob: děkuju ti.. :)

Vtipné, asi dnes cukrárna, díky.

Smutná, dík !

Líbí , díky !

Děkuju. Je to jeden z těch textů, při kterém najednou zjistíte, že už nečtete, ale přemýšlíte, a trochu vám dává věci zpátky do těch správných proporcí.

Je to moc hezky napsaný - jako by nějakej stroječek uměl, ani snad ne číst, ale zhmotňovat tvý myšlenky a dávat je rovnou na papír... a ty jenom ležíš a přemýšlíš o těch dvou ... Moc, moc fajn :-)

Vybavila se mi při čtení má milovaná báseň a její melodie...

"Já nevěděl, že rostu,
a vůbec mě to nebolí
a v noci spím a rostu
a rostu cestou do školy..."

:-D :-)