Nádherně vyjádřená. Jsme plni takových vzpomínek...

Nádherná. Nezbývá mi, než se přidat k zástupu... Fajn pocit, že nejsme sami...

Krásné. Když už je máme, měli bychom používat oboje... Ovšem srdce svým způsobem přežije všechno...

Tohle je fajn. Jen se mi připomnělo, že méně je někdy více a probudily se cenné vědomosti z občanské nauky mých časů. Jenže my vyhyneme a verše zůstanou. Takže fajn.

Ano.

Nechal bych tam skutek, protože skutek utek ;-)

Mě to trochu zavedlo k dualitě podstaty světla nebo elektřiny vlnění vs. proud částic. Pak mi došlo o čem to je a to je trefné. Málo těch, co nejsou bez protikladu (skutečného).

Trochublázen: a nebo odstranit podivnost muž skutku a dát tam klasický muž činu. Asi by to bylo lepší. Ale jo, není to špatné. Dobrý závěr. Bez něj by to bylo asi nijaké

Maximálně vzato. Než rýmy je důležitější rytmus a ten hodně škobrtá, či chybí. Zkus si to, co napíšeš, pro sebe říkat. Poznáš. Jinak se k Orionce připojuji ty gramatické rýmy takto hustě zastoupené tahají za uši. Hodně štěstí dál.

...až se cítím zbytečný. Přímý zásah na komoru.

vanovaso: Orionka: Lasak: Ginnare: Děkuji za vaše komentáře, vážím si toho.

Špatně se mi to čte, rýmy jsou hodně primitivní a někdy navíc drhnou, třeba vzdychá a chytá se opravdu nerýmuje. Nehledě k tomu, že tonoucí se stébla chytá je tak profláklé klišé, že by se minimálně v poezii mělo úplně zakázat. Navíc mi vadí kontrast zbytečného patosu - slova jako přec, bol, bytí - a vedle nich koncovky hovorové češtiny. Přitom obsahově to není zlé, ale forma to sdělení zbytečně sráží. Příště bych se na rýmy úplně vykašlala a zkusila se vyjádřit přirozeným jazykem, bez rádoby básnických slůvek, které poezii nedělají, ale prostřednictvím originálních obrazů. Myslím, že to v sobě máš. PS: Nenech se mojí kritikou odradit, ale když píšeš, že toužíš po maximální... Myslím to dobře, ať se daří :).

Trochublázen: Díky za odezvu. )

iluze: Díky za zastavení, jsem rád, že se líbí.)

A ja bych tyhle pravdy, nechala presne tak, jak nestrojeny jsou :). Ani nevim, jak komentovat, snad jen, ze to ke mne mluvi. Mam vskutku dost rada, co a jak pises ... takze. Libi se mi!)

zasáhlo mě to... snad jsem teď lehce přecitlivělá na ty protiklady :-)
Pěkné!

Když už je v první polovině kvůli rýmu i podivnost "muž skutku", tak bych se možná přimlouval, aby i druhá polovina byla zcela vázaná

Stará neznámá: Já nikdy nebyl žádnej drsňák. No co se se mnou stalo...Nechci zas skončit na chodníku hanby. No co se se mnou stalo...mám rád píďalky, to byly ty zelené, co visí z větví, a dneska si jedna šedá hrála na větvičku, dobrý mimikry, taková česká strašilka. No co se se mnou stalo, prozradím ti v měsíci padajícího listí.

Stará neznámá: Voní jak pomeranč řízlej skunkem. Prostě Northern light, feminized, autoflowering. Musím už jí podseknout, palice tvrdé, letošní léto jí dodalo sílu, vždyť já pěstoval naposledy tak před dvanácti lety. No, tohle je jen taková metrovka za oknem. Ale co je na zahradě, to je moc, nemůžu za to, že prodávaj semínka na internetu. No a báseň? Nevim, nerozumím tomu;-)

Super. Jsem ráda že tě vidím :-))