Nemoc dnešní doby..
neplýtváme slovy
jen obrázky míjíme
tak jak sebe...

Víš, za jedno zabití je třeba 15 let vězení. Za 100,200,1000 zabití se rozdávají metály za statečnost. Zpívali jsme buď vsigdá světit slonce pod Stalinem. Historie se jen převléká a nikdo není ten hodný.

Moc pěkné

Upadl dudlík
v chůvičce to již praská, zní
v řev zvířete
změní se ten hlásek medový.
Mámo vstávej !! naše ,,piha na víčku"
ječí že má rýmičku.

Mou dceru opouštějí muži
neví proč.. Proč?
Trápí jí ten kolotoč.
Mně taky, když vidím jí
jak hledá slunce mezi mraky
déšť pláče jí z očí
ve stejném scénáři dokola
se točí. Slovem debil
to vždy končí.

Nádherný a léčivý. Kdysi se my kmotra uklonila a odešla a to jsem ,,jen" psal a plakal zároveň. Psal jsem dopis na rozloučenou. Byl dlouhý... Děkuji Vám všem za vše. Jí to stačilo aby odešla.

Kouzelné chvíle, snad ještě trvají ...

Konec nevyřčen byl, jen otazník tu zbyl, zda můžu říci směle ať táhne tam kam ho posílám...

Tak to má grády...

Každý má v sobě tenhle mrak a někdy fakt cítí jeho velký tlak
Vzdouvá se a roste dosti, až naplní i naše kosti
Však nejlépe ho zaženeš, když se mu do očí vysměješ
Měj úsměv. Miras

Kolik radosti a kolik smutku? Je to snad na příděl? Radostí jak blázen užívej a ze smutku si moudrost ber.
Krásný konec víkendu. Miras

Kam poděla se teplá slunečná rána,
snad křidly je přikryla černá vrána
Listí si obléká šat na barevný ples,
kostlivců stromů je plný temný les
Krásný večer. Miras

Líbí se mi tvé miniaturky...

A možná i kdyby nebyl modré barvy, oči zamilovaných vše vidí po svém....

Pro miminko je to to pravé, sladké kouzelné.

To teda neláká.

Krásné

Jak jemné loučení .

Děkuji za tak krásná slova o stáří.

Wau, krásné usínání a kouzlo vstávání, to vše je v tvé básni.