Ach

Podvečer, chladný vítr se omotává kolem lýtek,

modravé kvítky jetele a čekanek.

Konec léta, nevděk k tomu parnu, 

co postrádalo déšť,

nahota potkala pohledy obou.


Co na tom obdivovat, 

nebo se ušklíbnout nad ním, nad ní,

každý ma jiný vkus,

s tím nenaděláme my dva nic.


Chci se milovat, 

ty vypadáš roztouženě.

Mýlím se snad?

Vzešlo to z obou úst,

pohledy se započaly hádat.


Dlouhý půst, 

dotyky jiskřily tak krásně,

co víc, líbání, svršky dolů

dál splynout spolu.


Ne najíst se těla jak zralých broskví.

Prameniště, stvol, co příště.

Noření i vynoření.

V očích něco krásného.