24.03.2020 - 09:04
13(9.)
jo_: tvá tvorba je pro mě velmi inspirativní a vyvolává ve mě tvořivou odezvu. DĚKUJI
Koukni se na toho bájného ptáka,
ta jeho vznešenost strašně tě láká.
On naší je nadějí, on je tím darem,
dotyků vzrušených věčný je plamen.
Kolikrát spadli jsme do prachu cest?
Tolikrát bludištěm chtěla's mě vést!
Cestu ven našla jsi, a já šel za tebou,
Snad padlí andělé jednou nám prominou.
Kéž prominou doteky - a možná i více,
nocí jsme planuly, jako dvě svíce.
Postel se změnila, v kovový chrám,
pod křídly Fénixe, srdce ti dám.
Koukni se na toho bájného ptáka,
ta jeho vznešenost strašně tě láká.
On naší je nadějí, on je tím darem,
dotyků vzrušených věčný je plamen.
Kolikrát spadli jsme do prachu cest?
Tolikrát bludištěm chtěla's mě vést!
Cestu ven našla jsi, a já šel za tebou,
Snad padlí andělé jednou nám prominou.
Kéž prominou doteky - a možná i více,
nocí jsme planuly, jako dvě svíce.
Postel se změnila, v kovový chrám,
pod křídly Fénixe, srdce ti dám.
23.03.2020 - 23:06
5(4.)
Doufám,že se zdržíš.Tohle je jako rozhovor dvou Lysohlávek co si vyrazily k tetě Mochomůrce na štrůdl. Ale zajímavý.Dík
23.03.2020 - 22:37
6(4.)
Umouněnka: mahdal: holka.přes.ulici: díky! :)
23.03.2020 - 17:25
11(7.)
Jak píše Umouněnka - nadýchané, romantické. Navíc se zajímavými prvky surrealismu. Moc pěkná věc na večerní rozjímaní.
23.03.2020 - 17:15
4(1.)
Moc dobré. A "něha na propustku" mě hodně oslovila...
23.03.2020 - 16:55
7(6.)
holka.přes.ulici: Růže je krása která však bolí
23.03.2020 - 14:45
8(5.)
jo_:
Je to tu zas,
nastal už čas,
kdy holý mráz,
popálil nás.
Spálil nás na popel,
a v prachu vyválel.
On - bolu to učitel,
nadaný léčitel.
Z lásky tě vyléčil,
Touhu mou
nezmekčil,
srdce mé porazil.
Ach, proč jenom
zvítězil...
Je to tu zas,
nastal už čas,
kdy holý mráz,
popálil nás.
Spálil nás na popel,
a v prachu vyválel.
On - bolu to učitel,
nadaný léčitel.
Z lásky tě vyléčil,
Touhu mou
nezmekčil,
srdce mé porazil.
Ach, proč jenom
zvítězil...
22.03.2020 - 20:08
6(3.)
človiček: Nebude. Jedná se o přímou karikaturu tohoto stylu smýšlení.
22.03.2020 - 09:29
13(13.)
syrda:
Duši jsi otupil,
whisky si dal,
hlavu si pročistil,
pak verše psal...
Když něco ti vadí,
fofrem s tím pryč,
se štěstím neladí
ten smutku kýč...
Líp je se usmívat,
odložit žal,
v dobrém jen vzpomínat,
cos miloval...
Duši jsi otupil,
whisky si dal,
hlavu si pročistil,
pak verše psal...
Když něco ti vadí,
fofrem s tím pryč,
se štěstím neladí
ten smutku kýč...
Líp je se usmívat,
odložit žal,
v dobrém jen vzpomínat,
cos miloval...
22.03.2020 - 06:14
7(5.)
človiček: hmm.. děsit určitě nechci, tak děkuji, aspoň vím, jak to působí. Já sama jsem prosta strachu a úzkosti a to jen díky "pochopení", nestačí jen vnímat, hlavní je chápat a myslím si, že nikdo netouží po strachu a bolesti, ale to je hlavní utvářecí síla. Děkuji za názor, je to pro mě hodně přínosné ;)
22.03.2020 - 01:30
6(2.)
cituji:žádný problém se nedá vyřešit na stejné úrovni myšlení v jakém vznikl.Tvá báseň je přesný popis první části problému.Podmanivá kontura.Co bude protikladem?