Nádherné...
(Jen to 'mi' na konci ruší, napiš to spisovně.
Finis coronat opus - konec korunuje dílo, musí tedy být well done).

Slova jsou krasná .
Jen je vnich mnoho smutku.
Jsem tu krátce,nestihám číst.

Ano slov někdy netřeba.
Rostřistily by to krásné ticho

Pěkná.

Téma postoje k světu.
Prapodivné?... spíše jedno z těch ouplně základních (spolu s láskou, ovšemže).
Pro mne nesvoboda skončila 1989, nebuď škarohlíd.

Prapodivné téma.
Žeby kvůly době dyktátu.
Ktera svobodnou
se zvati nedá.

Dandy: Díky.

Bezva počteníčko

Tak jest...

Bludičko bloudíš? Já taky. A zítra opět taky vykročím a kdybych měl po čtyřech lézt ,tak polezu,protože život je cesta nikoli cíl.

Je krásná jak poupě před rozkvětem
Jak tóny se až rozburácí
Přejde v trylek jež kolebati smí
na vlnkách zpěvu flétny.

Nahlednu trošku jen.
Nezavřu pro smutek.
Ve vůní jahod opřu se o plůtek.
Skutečnost nastalá.
Zalévá jahodí snat že to jezirko
nohy pak přebrodí.
Nastalá chvíle nebude napořád.
Nechám si v jahodím
Od větru pošeptat.
Možná se rozpláču.
Mož á se budu smát.
Jahodí voňavé proč se vše
musí stát

Vyvržen ~ nevrácen ~ navěky zatracen

Ani nevim jak,prostě jsem jen psal.

ta šunka je tam super.

» Dandy:
Ó... no tedy.
Trochu mi ale uniklo, pane,
čeho se chceš zbavit
a čím pohrdáno?

Pokut se dokonalost hledá ve stvrdlé kůrce
chleba.
Hladového nasytí ,syté ji hodi do křoví.
Jeto jak se slovy.
Hladí
I mrskají jak bič.
Vtírají se pak se vetnou jak sekyra do pařezu.
Praskání a nic pouta roztrhána
anic.
Slova mohou
Pomoci
Ubližit
Dát naději
Učinit skutky
Jsou jak plamen ktery
podarován svýci vnese světlo.
Jak dlouho bude hořet je jen vnás.
Pohrdánim se ničeho nezbavime
Jen začneme pohrdat sami sebou.

Když ticho se ovyne jak kornout z ledu.
Ty chvýle jsou plné nekonečna.

Líbí...

Není nikdy pozdě,a jistá poezie v tom je dobrý..