Pěkné

Pěkné.
Tak čaj zněj.
Vzpominky přijdou.
Mysl bude jak den
za rozbřesku.

Jsem toho názoru, že básně ve vázaném verši by si zasloužily, aby autor myslel na počet slabik; jinak jsou takové těžkopádné a neumělé. Celá báseň je taková polopatická, což je nejspíš důvod, proč nevyznívá tak intenzivně, jak by vzhledem k tématu bylo žádoucí. Není třeba říkat úplně všechno; chce to trochu poskytnout čtenáři prostor pro domýšlení. Tebou zvolené téma má mnohem větší potenciál.

já mám podobné texty moc rád. Je to moc hezké zachycení okamžiku a dá se to číst jako alegorie na lidskou situaci.

Ten poslední verš se mi také zdá lehce kostrbatý, jak píše Můra ve svém komentáři; možná by stačilo to prostě prohodit na "co mi dál říkáš". Jinak se mi to líbí, má to atmosféru.

Postupně zjišťuji, že haiku se mi vážně špatně komentují; jsou jaksi dostatečně vypovídající sama o sobě a já stěží vymýšlím, co k nim dodat. Tudíž se omezím asi jen na jediné: tvé haiku je krásně čisté a líbí se mi.

Mně se to líbí. Hlavně první tři verše; je v nich něco, co mě oslovuje. V celé básni cítím jakýsi lehký neklid, cosi trochu znepokojivého; zdá se mi to nápadnější než ten splín, který je na konci zmíněný.

Chtěla bych umět v patnácti psát takhle.

hezké

Moc hezké téma, ale ještě bych popřemýšlela o poslední verši, ne úplně volně plyne.

hrobový sloupek, v tomhle případě mě kireji uprostřed verše v textu ruší, tím ale nezavrhuji úplně tenhle způsob jeho umístění.

kmotrov: když čtu "pítkový" text, promítá se mi takhle:
Májový slejvák, ve chvilce, kdy na kalužinu přilétne kosák, je z ní pítko.

Přicházející déšť mění naše záměry, kroky i blízkou krajinu. Tři řádky a tolik proměn. Velice podařené!

Už dlouho jsem nenarazila na tak povedená haiku. Díky za to.

:D úplně to má člověk před očima, rychlé, čtivé živé parádní

Chytla za srdce, krásná...

Zaujala.

Velká smuténka.

Opravdu dobrá mini.

Líbí se mi.

Bezva, barde.