doufám že vás další smutná báseň zaujme. Při její tvorbě jsem neustále přemýšlela, proč se něco takového vůbec děje a jak může být někdo něčeho takového schopen...
přidáno 29.05.2022
hodnoceno 6
čteno 650(14)
posláno 0
žena sedající u potoka
každý den zde sní
hlavou jí zní neustále
proč je stále s ním
vždyť zaslouží si něhu
láskyplné pohlazení
avšak díky němu
má jen jizvy a podlitiny
slzu za slzou zas roní
proč ten sprostý muž
vždy zlost… vytluče si na ní
přidáno 30.05.2022 - 19:17
Jsem toho názoru, že básně ve vázaném verši by si zasloužily, aby autor myslel na počet slabik; jinak jsou takové těžkopádné a neumělé. Celá báseň je taková polopatická, což je nejspíš důvod, proč nevyznívá tak intenzivně, jak by vzhledem k tématu bylo žádoucí. Není třeba říkat úplně všechno; chce to trochu poskytnout čtenáři prostor pro domýšlení. Tebou zvolené téma má mnohem větší potenciál.
přidáno 30.05.2022 - 13:31
Velká smuténka.
přidáno 30.05.2022 - 08:32
Po poetické stránce dílko uplakané, moc nezaujalo.
Po osobní - kdo chce, může odejít.
přidáno 29.05.2022 - 23:55
none: kéž by to bylo tak lehké :)
přidáno 29.05.2022 - 23:06
Je to o ničem. Seberu se a jdu.
přidáno 29.05.2022 - 22:23
I ubohost se rodí.
Bohužel.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Žena u potoka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : BLÁTA MYSLI
Předchozí dílo autora : Jedinec

» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]
» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :
Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming