Taky jsem si už trsnul, ale pošlapal jsem jí nohy...kmotřičce. Trénuj štěkla a odešla.

Smutné.
V 6. řádku prav. chybka.

Když čtu jak se umíme vyndat ze svých pocitů, nechápu jak to dělají ostatní.

Tak to je síla,něžné kvitky.
Rozmačkané nitro.
Motýl noci hyne pod podpadkem.

Gora: Děkuji,tak tam už jsem pár poslechla,akorát to bylo v noci potichoučku.Nahlas je to jiné. Jdu to překopat a zkoušet dál.

Sasanka: dobře se recituje na Poetickém klubu, který má na FB p. Roman Rogner. Zde je jeden z posledních příspěvků, pro mne TOP. Básník Jaroslav Vraj:
https://www.poetickyklub.cz/basnici-nahlas/basnici-nahlas-jarosl
av-vraj/.
Jo a já tam taky občas recituji:-), většinou však Roman Rogner. Je to civilní a našlo si dost posluchačů...

zaseja: Já vím, tohle je jen taková poslední tečka ;)

je treba umět odpouštět...a zapomínat... bolí to, ale léčí

Opět krásný, poučný příběh, opět pár gramatických chyb ;-)

Krásná.

Krásně zastřené...

Ahoj :D Tak takhle se čtou básně :) Máš krásný cinkavý a zvonivý hlas.

Moc hezká.

Nadhera. Tají se mi dech a brečím úlevou...

Pěkná a mnoho starožitných dní je skvělá perlička.

Psavec: Diký

Karpatský: První dílko vyjadřuje rozklepané ruce notora, což bývám občas já. Někdy se ruce tak třesou, že toho frťana musím k ústům posouvat po stole, nejsem s to jej zvednout. Smutné haiku. Možná ho pochopí jen alkoholik :-) Ale původně jsem měl tohle dílko v této podobě:

Opilcovo ráno -
posouvám frťana
po stole k ústům.

Ač neveselé, hodně se mi líbí.

Už trénuji smuteční čardáš.

Dobrá s otazníkem nakonec.