10.02.2008 - 23:08
41(33.)
:D heh.. díky :) ..snad už jsi se zase našla :)
10.02.2008 - 21:49
18(15.)
... v zrcadlovém bludiši se vidíme několikrát, z různých stran, překvapeni, jak nás vlastně vidí okolí... vidíme však i sami sebe, jak se neznáme...
10.02.2008 - 19:17
18(14.)
Tvoje básně se mi prostě líbí...zkrátka to umíš... :) U tohohle kousku nejinak
10.02.2008 - 19:15
6(5.)
Tenhle pocit znám. Kolikrát jsem si už přišla studeně silná...jako vychladlej golem s perfektníma mírama v minisukni.
10.02.2008 - 19:10
6(3.)
lidé jsou jen stínítko lampy,
a kdo ví kdo ho dá pryč...
- do těchhle dvou řádků jsem se zamilovala...můžu?:)
a kdo ví kdo ho dá pryč...
- do těchhle dvou řádků jsem se zamilovala...můžu?:)
10.02.2008 - 18:34
8(3.)
já taky toužila až jsem dotoužila a nic nebylo...měl strach:))))...ale toužit je hezké:)
10.02.2008 - 18:20
7(2.)
Je to, věru, překrásné,
když jeden a jedna jsou teď dvě:-)
když jeden a jedna jsou teď dvě:-)
10.02.2008 - 17:49
2(1.)
...trochu mi tu schází poenta...trochu to rozepiš...co reálnějšího ji trápilo? čeho se tak obávali? proč seděli na vrcholu mrakodrapu?
10.02.2008 - 17:35
7(1.)
já....já nevím, co bych mohla říct...dýchá to tu na mě ohromnou romantikou a jemností...přesně takové pohlazení jsme právě potřebovala:)...děkuju