Osobní deničková básnička...doufám, že už to alespoň tak nebolí...

mám moc ráda tu písničku;)

never say never.. 'cause never is a very long time..

don' t cry - gunsnroses, ze jo?:D ze jo?
.. perfektni.. jo.. dostanu scoje srdce zpatky i kdyz jsem ho prohrala?..

je jako peříčko...ve větru...;)

taky mám pocit, že nejde milovat jinak...než hořkosladce...

posílám po paprsku....kousek síly...;)

Hodně neurovnaná forma...navíc taková pocuchaná, až působí trošku nepřirozeně...
spousta zbytečných zájmen...které můžeš jednoduše vyjádřit osobou slovesa
díky tomu, že je forma rozvláčnější...chybí ta dramatičnost hororu, strachu...
chtělo by to ubrat na dějovosti a nechat čtenáře si i něco málo domyslet...;)

možná by to chtělo hodit do sekce miniatur ;)... ale rozhodně je to zajímavé a mezi řádky se najít dá :)... aspoň ten pocit... a tak :)

nějako jsem si vzpomněla na Pulp fiction... docela zážitková báseň...

Jak je to krásné, když se verše rýmují. Klasika, žádná moderna. Ta báseň pak zpívá sama.

cely je to dobry, hodne to ve mne vyvolavalo.

B: 'zmena image?'
A: 'di nekam. mezi temahle lidma je mi fajn.'
B: 'a pride ti fajn, co delate?' 'X se na tebe ptal, prej te hledal doma.'
A: 'at se de vycpat. nestojim o jeho kecy.'
A: 'chapes? ja sem ted stastna! SEM STASTNA!'
b: 'nechapu..'

..nechapu...to me uplne dostalo..fakt dobry...je tam vic hodne povedenejch pasazi..

ja vim.. promin.
:(

... pak spojí se kusy roztrhaného světla,
kámen změkne ve sládnoucí moruši
a konec bude začátkem....

ja... boli me to. moc. trojuhelnik v lasce... to je otevrena rana.
M.

Jéé, tak to díky... ^^

^^

takže čtvrtá skupina zahrnuje skupin téměř šest miliard?... Myslím, že lidé se nedají zas až tak rozškatulkovat... každý je unikát... Něco z toho sedí na každého, ale zbytek je, podle mě, dost rozdílný....

Nezbývá, než souhlasit s předchozími "komentátory"... toto dílko mě ničím neuchvátilo... přečtu... a zapomenu... :)... asi by to chtělo zapracovat na formě...

souhlasim s M.
cetla jsem od tebe hezci.