24.08.2012 - 14:19
18(12.)
Zorik: Jak jsem řekl-není na tom nic špatného,jen každá naše činnost je něčím motivovaná,a základna toho motivu je "já" a to má vždycky,i když to není často vidět, egoistické úmysly-i když by mělo jít jen o potěšení a dobrý pocit z pomoci jinému. Ale na to aby člověk poznal stav bez " na to je potřeba něco jiného a je to i jiné téma.
24.08.2012 - 14:14
22(20.)
Ed.HaNy: Nebylo mým úmyslem na někoho poukázat-i i maginárního-jen trochu pobavit..Ale zase když jsi se "přiznala",znamená to že to není pro tebe problém,a tak to má být..Každé sme ináč blbé...jak mi řekl jednou jeden děda tady na Hané..s úsměvem.
24.08.2012 - 14:08
14(13.)
kdyby se to vzalo z toho lidskeho hlediska, tak je orientacni beh asi nejrozsirenejsim sportem.... stale se za necim zeneme a pred nekym utikame, nekoho se snazime dohnat... ;)
24.08.2012 - 14:08
14(12.)
Zorik: black.heart: ale jinak ja taky jenom nepiju a nepolemizuju :) mam i svoje sportovni lasky :)
24.08.2012 - 14:05
14(11.)
black.heart: no orientacni beh jakozto sport jsem nikdy nedelala...a ono by mi to fakt asi neslo...a jinak ja posledni dobou utikam i jinak nez fyzicky...a nekdy to je i nesportovni orientacni beh
24.08.2012 - 13:59
9(3.)
pro mě je zase úžasné toto :
zvolna pouštějí zeleň svou
do stinné
pekelské rokliny...
paráda ...
zvolna pouštějí zeleň svou
do stinné
pekelské rokliny...
paráda ...
24.08.2012 - 13:56
3(3.)
ty jsi celý jakýsi zajímavý...zahalený, máš svůj styl a ten nezměníš ani o krapánek ...jo , to obdivuji...:)
24.08.2012 - 13:44
49(43.)
Vladan: Fíha..tak a mám to.... ....dobrá, folklór , takže si vlastně rozumíme...ha...rozumíme si jinak ? Jo...jinak si rozumíme...s tou vírou v taron moc nepospíchej...fakt jsi mě překvapil , já vlastně ...víš, co jsem si vlastně teď uvědomila ? Já vlastně ani nechci , aby mě někdo věřil...já chci ..já chci zůstat nepochopená ....protože je mi tak dobře...můžu se trápit a to mi jde nejlépe :))))) Kruciš....hm.....tak co vlastně chci ? Pf....nečtěte si to , taron uvažuje ...končím..budu uvažovat v soukromí :))))
24.08.2012 - 13:41
18(11.)
GULI: Takže jinak řečeno, všechny pocity, myšlenky, city se do určitého bodu prolínají..
Člověk něco obětuje z lásky pro toho druhého, aby získal vlastní uspokojení z toho, že uspokojil toho druhého..:)
Věřím na lásku mezi lidmi. Láska mezi dvěma lidmi, to může být, že si dva sednou, je jim spolu dobře. Přesto to může být ta závislost, jak si už zmínil.
Ale sama pro sebe mám důkaz, že láska člověka k člověku může být i, teď to použiju, nesobecká. Kdy se člověk, řekněme, obětuje pro druhého bez vlastního zisku.
Jsou to pro mě dárci krve a kostní dřeně. Neznám člověka, co by se tím chlubil. Za krev a dřeň se neplatí (za plazmu myslím, že ano). Je to pomoc. A není ta pomoc důkaz lásky, lásky člověka k člověku. A zase jsme u toho prolínání citů. Já dosáhnu vlastního uspokojení, když takto dokážu lásku.
A všechno, na co se jako lidé díváme, má dvě strany. Pokud budu chtít, budu vidět sklenici poloplnou. Vezmu to na svém příkladu. V rámci lásky jsem "obětovala" své zázemí, odstěhovala se o sto kiláků dál, od rodiny, přátel a přiznejme si to, taky od finančního zdroje. A někdo by taky mohl říct, ty jsi hloupá, mohla ses mít pořád jako v bavlnce, bez starostí. Já tvrdím, že je to velká životní zkušenost a že jsem se postavila (sice na dnešní dobu brzy) na vlastní nohy.
Kdo je sobec?
Rodiče, kteří mě neradi pouštěli?
Můj muž, za kterým jsem odešla?
Já, protože jsem od prvních chvil vztahu intuitivně tušila, že jednou půjdu a připravovala se na to?
Jsou věci, které se těžko hodnotí. Tohle je myslím jedna z nich. Kde jsou hranice obětování, lásky, sobectví a taky nenávisti..
Člověk něco obětuje z lásky pro toho druhého, aby získal vlastní uspokojení z toho, že uspokojil toho druhého..:)
Věřím na lásku mezi lidmi. Láska mezi dvěma lidmi, to může být, že si dva sednou, je jim spolu dobře. Přesto to může být ta závislost, jak si už zmínil.
Ale sama pro sebe mám důkaz, že láska člověka k člověku může být i, teď to použiju, nesobecká. Kdy se člověk, řekněme, obětuje pro druhého bez vlastního zisku.
Jsou to pro mě dárci krve a kostní dřeně. Neznám člověka, co by se tím chlubil. Za krev a dřeň se neplatí (za plazmu myslím, že ano). Je to pomoc. A není ta pomoc důkaz lásky, lásky člověka k člověku. A zase jsme u toho prolínání citů. Já dosáhnu vlastního uspokojení, když takto dokážu lásku.
A všechno, na co se jako lidé díváme, má dvě strany. Pokud budu chtít, budu vidět sklenici poloplnou. Vezmu to na svém příkladu. V rámci lásky jsem "obětovala" své zázemí, odstěhovala se o sto kiláků dál, od rodiny, přátel a přiznejme si to, taky od finančního zdroje. A někdo by taky mohl říct, ty jsi hloupá, mohla ses mít pořád jako v bavlnce, bez starostí. Já tvrdím, že je to velká životní zkušenost a že jsem se postavila (sice na dnešní dobu brzy) na vlastní nohy.
Kdo je sobec?
Rodiče, kteří mě neradi pouštěli?
Můj muž, za kterým jsem odešla?
Já, protože jsem od prvních chvil vztahu intuitivně tušila, že jednou půjdu a připravovala se na to?
Jsou věci, které se těžko hodnotí. Tohle je myslím jedna z nich. Kde jsou hranice obětování, lásky, sobectví a taky nenávisti..
24.08.2012 - 13:36
18(10.)
--Proč nenazýváme věci pravými jmény? Na co ta neustálá komedie? Na co a proč si to pořád hrajeme? To by mě zajímalo..---
..i když to tak zrovna u mě nevypadá, tak o tom přemýšlím taky...na co ? Proč ? Proč si všichni něco nalháváme, za čím jdeme ....? Proč pořád něco chceme ...a to se ptám dnes a denně a zrovna u mě je to hóoodně o chtíči...já pořád něco chci ....uvědomuji si to ale neumím si pomoci ...takže tak nějak...jsem zářivej příklad " lásky " , hi,hi...ale já nevím , jestli je to sobectví, spíše je to stav maskování se před sebe samými....je to o strachu, jak jsem včera psala v básni , že bysme o sobě zjistili něco, co slyšet, nebo vidět nechceme...proto si hrajeme ne na to , co jsme , ale na to , čím chceme být :))))
..i když to tak zrovna u mě nevypadá, tak o tom přemýšlím taky...na co ? Proč ? Proč si všichni něco nalháváme, za čím jdeme ....? Proč pořád něco chceme ...a to se ptám dnes a denně a zrovna u mě je to hóoodně o chtíči...já pořád něco chci ....uvědomuji si to ale neumím si pomoci ...takže tak nějak...jsem zářivej příklad " lásky " , hi,hi...ale já nevím , jestli je to sobectví, spíše je to stav maskování se před sebe samými....je to o strachu, jak jsem včera psala v básni , že bysme o sobě zjistili něco, co slyšet, nebo vidět nechceme...proto si hrajeme ne na to , co jsme , ale na to , čím chceme být :))))
24.08.2012 - 13:10
18(9.)
Zorik: Sobectví nemusí mít nutně jen extrémní podobu,jako např.jít za svým cílem přes mrtvoly,sobectví je i jemnější forma,třeba motivovaná svým chtěním-čehokoliv, a to dělá každý. Málokdo dělá věci jen pro ně samé,ale většinou pro zisk-nejen materiální,ale i psychologický jako uspokojení z dosažení něčeho. Já neříkám že je to zlé,ale často se to všechno maskuje za řečmi o lásce,altruismu,obětování apod. Prostě si neustále lžeme. Proč nenazýváme věci pravými jmény? Na co ta neustálá komedie? Na co a proč si to pořád hrajeme? To by mě zajímalo..
24.08.2012 - 11:14
18(7.)
Vlastně jsem se chtěl zeptat-sebe i ostatních tady-jestli za tím,co nazýváme láskou, není zamaskované sobectví.
24.08.2012 - 11:05
49(42.)
taron: Dobře, ne pochlebování, ale vlastní shazování a ponižování ano.
„tak už se na věřící tolik prosím nezlob...vnímají svět jinak , než ty“ - ty mě neposloucháš! Já se zlobím? Už několikrát psal, že jsem si zvykl na křesťanský folklór. Ta situace je oboustranná. Vnímáme jinak svět (máme jiný folklór) a díky tomu působí věřící povýšeně na neznabohy a věřícím se zdá, že jimi neznabozi pohrdají a považují je za pokrytce. Chce to vzájemnou toleranci, protože ani my ani vy svůj folklór nezměníme. :-)
Napsal jsem ti, jak na nás některé vaše formulace působí – ne, že bych se zlobil, ale jako upozornění a vysvětlení reakcí neznabohů.
Já o tvé upřímnosti nepochybuju, taron. To je jen ten folklór. Takže není pravda, že ti nedávám šanci – vlastně nedávám, protože nemáš co „dokazovat“! Věřím ti.
„tak už se na věřící tolik prosím nezlob...vnímají svět jinak , než ty“ - ty mě neposloucháš! Já se zlobím? Už několikrát psal, že jsem si zvykl na křesťanský folklór. Ta situace je oboustranná. Vnímáme jinak svět (máme jiný folklór) a díky tomu působí věřící povýšeně na neznabohy a věřícím se zdá, že jimi neznabozi pohrdají a považují je za pokrytce. Chce to vzájemnou toleranci, protože ani my ani vy svůj folklór nezměníme. :-)
Napsal jsem ti, jak na nás některé vaše formulace působí – ne, že bych se zlobil, ale jako upozornění a vysvětlení reakcí neznabohů.
Já o tvé upřímnosti nepochybuju, taron. To je jen ten folklór. Takže není pravda, že ti nedávám šanci – vlastně nedávám, protože nemáš co „dokazovat“! Věřím ti.
24.08.2012 - 11:04
1(1.)
Nechápu proč nikdo nekomentoval tvoje dílo a nebylo by to poprvé.. A navíc když někdo čte ty moje a komentuje... a jsou horší než ty tvoje..to absolutně nechápu... Jestli je to stylem nebo obsahem... Docela mě to mrzí.. Kdyby aspoň jeden.. Tak tu máš aspoň něco ode mě.. Mě se to líbí.. četlo se to krásně
24.08.2012 - 11:02
5(5.)
četla jsem si dílo i komentáře kdybych tě neznala taky bych napsala, že je to zmatené, ale jsi to ty a už asi takový budeš ... hlavní je, že se ty díla líbí tobě... a dávají aspoň smysl i kdyby byly pořád o stejném ;)